Vedení osadních výborů se na zatím posledním zasedání zastupitelstva potvrzovalo také v Pelhřimově. Zastupitelé sice tyto „půlstarosty" nesamostatných vsí formálně volí, ale ve skutečnosti jen stvrzují výsledek volby, který vze-šel přímo z dané vesničky.
Okresní město má celkem 23 místních částí, ve kterých fungují osadní výbory. Část z nich je tříčlenná, část pětičlenná, v největší „osadě", ve Starém Pelhřimově, mají oproti zvyklostem dva místopředsedy.
Co se týká předsedů, ti se oproti minulému volebnímu období většinou nemění. Mezi výjimky patří Houserovka, kde jednoho z nejaktivnějších předsedů, Miroslava Švarce, nyní nahrazuje Lenka Březinová. Další změna je v Pobistrýcích, kde Vladimíra Kubíčka střídá Helena Straková.
Starý Pelhřimov: Mimořádné volby
V už zmíněném Starém Pelhřimově došlo ke změně už před volbami, protože před rokem tamní osadní výbor v čele s Jiřím Šímou podal rezignaci a muselo dojít k mimořádným volbám. Teď tamnímu výboru předsedá Miroslav Kapoun.
Jak funguje například tříčlenný osadní výbor v šedesátihlavých Útěchovičkách,
to vysvětluje jeho staronový předseda Josef Šmíd. „Většinu věcí se sousedy řešíme telefonicky nebo se potkáme, žádné složité rokování se neodehrává. Důležité je zajištění běžného chodu vsi, co
se týká věcí jako veřejného osvětlení, úklidu, odpadů a sečení trávy. Druhá věc je pak domluva na něčem, co se by se tu mohlo nově udělat,
a zkusit o tom přesvědčit město," říká Šmíd s dodatkem, že právě letos se nově do Útěchoviček podařilo zavést vysokorychlostní připojení
k internetu. Podle Šmída je v Útěchovičkách výhodou také to, že jeden z členů výboru bývá
i přes všední den ve vsi, a tak může operativněji komunikovat třeba s pracovníky, kteří tam přijedou opravit silnici nebo natřít čekárnu. Předseda a další členové útěchovičského osadního výboru pak komunikují hlavně s úředníky pelhřimovského městského úřadu.
„Všichni, se kterými jsem jednal, se chovali velmi korektně. Zvlášť vynikající komunikace je s Technickými službami města – stačí zadat požadavek a už není třeba nic připomínat," dodává Šmíd.
Humpolecké části
Také humpolečtí zastupitelé na svém posledním zasedání schvalovali složení devíti osadních výborů. Formálně tak potvrdili nominaci předsedů, a to Dany Vrankové za Hněvkovice, Milana Eigla za Kletečnou, Evy Zronkové za Krasoňov, Milana Janďourka za Plačkov, Josefa Kubáta za Lhotku, Josefa Bloudka za Petrovice, Blanky Stejskalové za Rozkoš, Pavla Krejčího za Světlici a Bohuslava Šidláka za Vilémov.
Nově humpolečtí zastupitelé schvalovali jednací řád pro osadní výbory, který by měl usnadnit formální záležitosti. Tajemník humpoleckého městského úřadu Jiří Fiala také nastínil, jak se vůbec volba osadního výboru uskutečňuje. „V létě před komunálními volbami jsme vyzvali tehdejší předsedy osadních výborů, aby si stanovili nové vedení budoucího osadního výboru, který následně zvolí svého předsedu. Je těžké a velice citlivé, aby město výrazně zasahovalo do vnitřního chodu osadních výborů v místních částech," podotýká Fiala.
Osadní výbory by pak během roku měly pořádat veřejné schůze, z nichž městu odevzdávají vyplněné tiskopisy z těchto jednání s podpisem zapisovatele i ověřovatele zápisu.
„Byl bych moc rád, kdyby se zlepšila účast předsedů osadních výborů na zasedáních městského zastupitelstva," zmiňuje starosta Humpolce Jiří Kučera.