Jejich společným „nepřítelem" se staly včely. Jen díky včasnému zásahu hasičů nehrozilo, že včely pobodají děti, učitele nebo náhodné kolemjdoucí.

Od začátku května letošního roku zasahovali hasiči u téměř šesti desítek událostí, kdy museli na Pelhřimovsku odstraňovat obtížný nebo nebezpečný hmyz.

Počet výjezdů je téměř shodný s počtem výjezdů ve stejném období loňského roku. Nejčastěji hasiči likvidovali hmyz v parcích, na autobusových zastávkách, u škol, školek, obecních úřadů a obchodních domů.

Závažnější nebo kuriózní případ hasiči na Pelhřimovsku letos zatím neřešili. Mezi ty méně časté zásahy patří odstranění hmyzu například z komína, v minulosti dokonce vyjížděli k několika případům, kdy odstraňovali roj z osobního vozidla.

„Pro výjezd našich jednotek musí být naplněna zákonná podmínka, to znamená nebezpečí z prodlení, tedy že je ohrožen nebo by mohl být ohrožen lidský život, zdraví nebo majetek. Pokud není naplněna, pak by se lidé na nás s prosbou o odstranění nebezpečného nebo obtížného hmyzu neměli obracet, ale měli by zkontaktovat specializovanou firmu," přiblížila mluvčí krajských hasičů Petra Musilová. Určitý filtr v těchto případech představuje operátor tísňové linky.

Jeho úkolem je od volajícího získat co nejvíce informací, na základě kterých potom vyhodnotí, zda je či není nutný výjezd.

„Pokud není naplněna zákonná podmínka, pak určitě hasiči na místo nevyjedou," zdůraznila Petra Musilová s tím, že se pochopitelně může stát, že volající situaci zkreslí, a velitel zásahu na místě následně zjistí, že nehrozí nebezpečí z prodlení a zásah není nutný. Pak hasiči oznamovateli doporučí vyhledat specializovanou firmu a bez zásahu z místa odjedou.

„Za poslední roky se nám však nestalo, že bychom tuto situaci museli řešit. Ve všech případech, kdy jsme na místo vyjížděli, tak byla zákonná podmínka naplněna. Díky medializaci se na nás opravdu obracejí lidé pouze a výhradně v případech, kdy se cítí být ohroženi, a v takovýchto případech je zásah hasičů zcela zdarma," dodala mluvčí.

Včelaři se shodují, že pokud máte na dvorku či zahradě roj včel a nevisí vám přímo u dveří, tak není důvod k panice.

Rojové včely jsou totiž vesměs klidné a neútočné. Rojení je totiž jejich způsob množení. V určitém okamžiku začne být včelám úl či hnízdní dutina malá. Většinou je tedy pro ně právě dotyčný strom nebo jiné místo jen zastávkou při hledání vhodnějšího místa k uhnízdění, takže pokud počkáte, většinou roj sám odletí.

„Roje se většinou pohybují v korunách stromů. Pokud je roj v takzvaném chomáči, tak lidem prakticky žádné nebezpečí nehrozí. Horší je, pokud letí. Pak by dotyčný neměl nijak výrazněji vyčnívat," potvrdil předseda Okresního výboru včelařů v Pelhřimově Jaroslav Bártl.

Ten zároveň dodal, že mírná zima se na přemnožení včelstev rozhodně nepodepsala, ba právě naopak. Na podzim loňského roku se totiž vyskytla místní melecitozní snůška, kterou se včelařům nepodařilo z úlů vytočit. I když udělali určitá opatření, tak tam část této snůšky zbyla a právě ta měla vliv na špatné vyzimování některých včelstev.

Pokud roj patří určitému včelaři, je povinen ho sebrat. „Pokud je roj neznámého původu, který se vyskytne na zahrádce nebo na stromě, tak podle veterinárního zákona se mají roje neznámého původu utratit kvůli případným nemocem. V tomto případě je pak nejlepší zavolat hasiče, kteří roj odsají a prakticky ho zničí," nechal se slyšet Jaroslav Bártl. O způsobu provedení likvidace obtížného hmyzu rozhoduje velitel zásahu.

„Ve většině případů je však použit k odstranění vysavač, kterým je roj nasát a zničen. Musíme hlavně respektovat to, že neznámé roje včel mohou mít různá onemocnění a právě z tohoto důvodu je nelze jinému včelaři věnovat," potvrdila Petra Musilová.