Ten se narodil v roce 1870 a zemřel v roce 1949 v obci Skuteč. Novák navštěvoval gymnázium v Jindřichově Hradci a poté studoval práva na Karlově univerzitě v Praze současně s hudbou na pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka. Studium práv nedokončil. V letech 1909 až 1941 působil na Pražské konzervatoři jako profesor skladby.

Vliv lidovosti je patrný například v Novákově Klavírním kvintetu a moll či v populární Slovácké suitě. Jeho tvorbu ovlivnil i impresionismus, například v symfonické básni O věčné touze. Mezi nejvýznamnější Novákovy skladby patří Bouře a klavírní cyklus Pan.

Ve věku čtyřiceti let se Vítězslav Novák oženil se svou žákyní Marií Práškovou, s níž měl syna Jaroslava, který se stal malířem. Osobnost kamenického rodáka připomíná i dnes pamětní deska umístěná na domě v Kamenici nad Lipou s číslem popisným 55, kde se Novák narodil. Občanské sdružení Mezinárodní společnost Vítězslava Nováka soustavně šíří jeho odkaz jak v České republice, tak i za jejími hranicemi a spolupracuje se Správou kulturních zařízení města Kamenice nad Lipou.

„Společně organizujeme například každoroční Mezinárodní Novákovu klavírní soutěž u nás v Kamenici, mezi jejíž podmínky patří i to, aby každý soutěžící zahrál minimálně jednu Novákovu skladbu," zmínil vedoucí kamenické kultury Petr Pech. Mezinárodní společnost Vítězslava Nováka pořádá i putovní Novákovské dny na různých místech republiky.