Je deset hodin a na pelhřimovském náměstí je kolem padesáti lidí. Tamní astronomický klub zde rozmístil několik dalekohledů, díky kterým můžeme bezpečně pozorovat částečné zatmění slunce. Paní u stolku klubu rozdává prospekty, speciální svářečská sklíčka a také diskety.
„Musela jsem kvůli tomu rozbít třicet disket a lidé si je už rozebrali," směje se.

Zvědavci se střídají u dalekohledu s filtrem i u přístroje, kde je na boční stěně promítnutý srpek zatmělého Slunce. „Měsíc se dostává mezi Zemi a Slunce a měsíční stín dopadá na naši Zemi a my pozorujeme, jak se kulatý měsíční stín nasouvá před sluneční," vysvětluje předseda klubu Jakub Hraníček a říká, že příští příležitost bude za šest let.

Také upozorňuje, že pozorování je nebezpečné a může trvale poškodit zrak. „Je dobré si vzít svářečské sklíčko o příslušné tloušťce a nebo tu máme dalekohledy, které ale jsou veřejnosti už méně dostupné, protože jejich cena je vysoká," zdůrazňuje. Počet zájemců ho překvapil. „Kdybych věděl, že přijde tolik lidí, vzali bychom ještě víc přístrojů," usmívá se.

Lepší je barevné

Hlouček tvoří lidé různého věku a nechybí ani školáci, například třída ze SPŠ-SOU Pelhřimov pod vedením učitele Františka Peroutky. Jedna z maminek poučuje své děti, aby se nedívaly do slunce přímo. „Je to opravdu cítit, že se trošku ochladilo a je míň jasno," říká jeden z mužů v 10.45, kdy je zatmění největší. „Tohle by se nám hodilo, když budou v létě horka," odpovídá mu se smíchem druhý. Mezi nadšence, kteří sem přišli, byla i Věra Vrátná z Pelhřimova.

„Byl to pro mě velký zážitek, protože už jsem se párkrát pokoušela koukat na zatmění a zatím se mi nikdy nepodařilo vidět ho tak pěkně jako teď. Dívala jsem i do dalekohledu, kde slunce bylo bílé a měsíc černý, ale víc se mi líbilo koukat na zatmění přes filtr nebo přes sklíčko, protože to bylo barevné. Jsem tedy opravdu šťastná, že jsem to mohla vidět," líčí s nadšením Vrátná.

Denisa Šimanová