V rámci seriálu Deníku o turistických trasách jsme se ptali, jaká je situace na Pelhřimovsku, co je trendem v turistice a co lze čekat do budoucna.

Vznikají vůbec ještě nové trasy?
Ano, ale už se nedělají žádné „kmenové" dálkové trasy, spíš se propojují ty existující. Za posledních dvacet let se podařilo propojit veškerá atraktivní centra v okrese, jako Křemešník, Želiv, Kamenice nad Lipou, Pacov, Humpolec a další. Cílem je, aby vznikla větší nabídka okruhů, aby lidé nemuseli chodit stejnou cestou tam i zpátky a aby se doplňovala síť tras o další cíle. Třeba před nedávnem jsme vytvořili novou zelenou trasu ze Starého Pelhřimova k Hejlovu, kde je křižovatka pacovské „modré" a „zelené" z Žirovnice. A další novinkou je trasa ze Starého Pelhřimova po „žluté", která vede přes Myslotín, Rynárec, Pavlov a za Putimovem se napojuje na tradiční červenou trasu z Pelhřimova na Křemešník.

Uvažujete v okrese i o dalších nových trasách?
Už se těžko vymýšlejí, navíc ústředí má pocit, že už někde je až přeznačkováno. Třeba ve srovnání s Francií má Česko čtyřikrát hustší síť tras. Ale když se podívám na mapu okresu, vidím ještě pár míst, která by šlo propojit. Třeba přes Lidmaň nebo Těmice nevede žádné propojení. Dále mě napadá možnost na síť tras napojit Olešnou, případně Vyskytnou. A také odbočka z „modré", která vede z Kamenice nad Lipou na Křemešník, do Počátek. Ta by mohla vést z lesa mezi Meznou a Veselou, ale muselo by se vyřešit, jestli půjde přes Polesí nebo Ctiboř, odkud ale už do Počátek původní lesní cesta neexistuje, takže by se muselo jít po silnici.

Co je třeba k vybudování nové trasy a jak terén z hlediska vhodnosti tras zkoumáte?
Postup je takový, že každý může oficiálně požádat Klub českých turistů, který jako jediný je oprávněn trasu vyznačit. Pokud je trasa schválena, následuje asi týden chození v terénu. Mám velmi podrobnou mapu v měřítku 1: 10 000, takže na větší úsek s sebou táhnu slušný pakl. A také si na internetu hledám staré letecké pohledy z doby před kolektivizací, kde je vidět, kudy šly tradiční cesty.

Jaké jsou tedy hlavní zásady vytyčení nové trasy?
Hlavně to, aby trasy byly „ideové", aby měly myšlenku, aby na nich lidé něco atraktivního viděli – ať už památky, nebo krajinu. Je dobré, aby tam byla i možnost občerstvení. Další zásadou je, aby trasa byla schůdná, bezpečná, pokud možno ne asfaltová, i když třeba lesní asfaltka s uzavřeným provozem nevadí. A třetí zásadou je, aby nedošlo k problémům s majiteli pozemků.

Také někdo trasu přes pozemek nebo kolem domu nechce?
Málokdy, ale občas ano. Častěji ale slýchám pochvalu od lidí, kterým trasa vede kolem domu. Jsou to hlavně starší lidé, kteří jsou v létě venku a mohou si s turisty popovídat, nebo chataři, kteří si říkají, že když kolem jejich chaty chodí turisté, je menší riziko krádeže.

Využívají vůbec lidé turistické značení v době, kdy je už i na některých mobilech navigace?
Za prvé telefonní signál není všude, za druhé hodně lidí si v přírodě rádo od mobilu odpočine a za třetí pěší turistické trasy mají dnes čím dál větší využití jako cyklotrasy. Já celých třicet let značkuji z kola, dokonce i v Lipickém údolí, kde je horší terén a kde jsem mimochodem narazil i na staré turistické značky z první republiky. Vidím to tak, že 90 procent z více než 500 kilometrů pěších tras v okrese se dá v pohodě projet na kole. Takže to trochu oslabuje i argumenty lidí, kteří si stěžují, že na Pelhřimovsku chybějí cyklostezky nebo cyklotrasy.

Mají o turistické výšlapy zájem i mladší lidé?
O chození ještě celkem ano, ale o obnovu značení a tabulek už ne. Je nás na to na Pelhřimovsku osm lidí a každý rok obnovujeme třetinu tras, tedy 160 kilometrů.