VYBRAT REGION
Zavřít mapu

S navrácenými pozemky mají želivští řeholníci smělé plány

Želiv – Do projednávaných církevních restitucí nevkládají naději jen obce typu Červené Řečice nebo Rynárce, které mají blokované pozemky, ale i samotné církve.

14.5.2012
SDÍLEJ:

Klášter Želiv. Ilustrační fotoFoto: Jan Mazanec

Největším přímým restituentem na Pelhřimovsku je želivský klášter, kde chtějí být na návrat pozemků připraveni.
„Restituce by nám umožnily řádně se starat o klášter jako národní kulturní památku. Na provoz budov a života kanonie stát nedává ani korunu. Ročně provoz stojí přes sedm set tisíc, a drobné výnosy z hostelu a pronájmů to zdaleka nepokryjí. A nájmy zvedat nechceme," říká správce kláštera František Marek a dodává, že se musí řešit třeba krovy napadené houbou.

Na jejich záchraně klášter spolupracuje se studenty Technické univerzity v Ostravě. Klášteru by se mělo vrátit šestnáct set hektarů lesa, které teď obhospodařuje stát, čtyři sta hektarů orné půdy a čtyřicet hektarů rybníků – to je doloženo výpisem z roku 1948. Oproti tomu s někdejší pilou, mýdlárnou a některými usedlostmi se zřejmě řeholníci musí rozloučit. Stát tyto objekty prodal a prodávaly se pak i dál. „Soudit se určitě nechceme," odmítá návrat majetku za každou cenu provizor kláštera Jaroslav Jáchym Šimek.

Želivští teď obhospodařují pouze dvacet hektarů lesů, čtyřicet hektarů půdy a čtyři hektary rybníků. Pokud by příští rok došlo k restitucím, jsou připraveni postupně nový majetek přebírat. U půdy a rybníků chtějí v první fázi nechat pronájmy a teprve pak přebírat hospodaření na vlastní půdě. Řadu prací, jako třeba těžbu dřeva či výsadbu stromků, by si ale správci najímali jako služby.

Obora pro turisty

Pilířem vlastního podnikání by byl lesní statek, který by mohl stát v Temechově. Výtěžek hlavně z těžby v lesích by ze tří čtvrtin šel na fungování kláštera, čtvrtina by se vrátila do hospodářské činnosti. „Uvažujeme i třeba o rychle rostoucích dřevinách spojených pro případnou kotelnu na biomasu nebo dančí či jelení oboře, což by mohl být turistický cíl. Získané zdroje chceme použít i pro sociální práci, máme připraven projekt domova seniorů," vysvětluje Marek.

Podle Šimka by se tak Želiv mohl přiblížit rakouským premonstrátským klášterům, které fungují jako kulturní i hospodářská centra a jsou ekonomicky soběstačné, některé provozují třeba i lyžařský vlek nebo vodní elektrárnu.

Nově zřízená správcovská organizace by v Želivě mohla poskytnout i několik pracovních míst, i když k počtu 180 zaměstnanců včetně například patnácti hajných z roku 1948 se – už kvůli pokročilé mechanizaci v zemědělství a lesnictví – klášter určitě nepřiblíží. A také představa, že by sami řeholníci třeba jezdili s traktorem, je naivní.

„Premonstráti nepatří k uzavřeným mnišským řádům, ale pastoračním, takže tři čtvrtiny naší komunity působí jako kněží ve farnostech," vysvětluje Jaroslav Jáchym Šimek s tím, že pouze několik noviců teď vypomáhá v nově obnoveném minipivovaru.

Nevydá se všechno

Podle návrhu zákona, který vychází z loňské dohody vládních stran s českými církvemi, vyplatí stát církvím od roku 2013 za třicet let celkem 59 miliard korun. Církve chtějí dostat zpět také 56 procent majetku, o který přišly za minulého režimu. Cílem majetkového vyrovnání je i ukončení financování církví státem.

Co všechno nakonec bude předmětem restitucí, dosud není známo. Ani ministerstvo kultury nedokáže říci, co všechno se bude vracet. „Ne všechen majetek uvedený v soupisech bude vydán. Například majetek, který nyní vlastní obce, kraje a soukromé osoby, vydán nebude. A takových výjimek je celá řada," vysvětlila Eva Tichá z ministerstva kultury.

Ani seznam pozemků není rozhodující pro navrácení, protože v průběhu šedesáti let došlo v evidenci půdy k velkým změnám. „K určení toho, co nakonec bude vráceno, je nezbytné provést identifikaci parcel," dodala Tichá. Odpůrci restitucí argumentují tím, že neexistuje přesný soupis majetku. Podle vedoucího správy majetku pražského arcibiskupství Karla Štíchy ale restituce soukromníkům také nevyžadovaly soupisy a vše se řešilo dle pozemkových knih. Každopádně restituované parcely jsou dnes jinak rozdělené než před šedesáti lety.

I na Jihlavsku by měl být největším restituentem premonstrátský klášter – ten novoříšský. Měl by dostat zpět přes tisíc hektarů lesa, tři sta hektarů polí, rybníky, sýpku a hospodářský dvůr.

Jan Mazanec, Jana Kodysová

Autor: Jana Kodysová

14.5.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Z Třebíče vezli body. Obrat přišel po přestávce

Středeční tragická nehoda na dálnici D1.
2

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Kemping na Kachličce už rekreanty dávno neláká

Havlíčkobrodsko – Rekreační oblast Kachlička u Humpolce má dlouhou tradici. První chaty se zde začaly stavět už po druhé světové válce. Nejvíce jich vyrostlo v 60. a 70. letech minulého století. To však byly doby, kdy se sem sjížděli nadšenci koupání z okolí Havlíčkova Brodu, Humpolce i Jihlavy. Od začátku nového tisíciletí zde není již pobyt pro rekreanty tak lákavý.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Dvojice cizinců dostala tresty za zahradničení v kravíně

Tábor, Radňov – Pobočka českobudějovického krajského soudu v Táboře minulý týden ve středu vynesla rozsudek nad dvěma cizinci, kteří se v Radňově na Pelhřimovsku od loňského září do poloviny listopadu jako takzvaní zahradníci starali o obří pěstírnu marihuany s patnácti sty rostlinami konopí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení