„Je to bída. Třeba zrovna teď nám teče regulérně žlutá voda. O mě tolik nejde, já sednu do auta a pro zásobu na pití a vaření si dojedu do města či do Olešné. Žije tady ale docela dost starších lidí, kteří tuto možnost nemají,“ řekl Václav Buček.

Kvůli vodě pravidelně startují auto i Paulíkovi. „Kvalita vody se neustále zhoršuje. Raději ji vůbec nepijeme. Dost to ale komplikuje život,“ přála by si co nejrychlejší nápravu Iveta Paulíková.

V Olešné, pod jejíž správu místní část Řemenov spadá, se již o řešení nepříjemné situace jedná. Jak podotkl tamní starosta Josef Bláha, ani jedna z možností rozhodně nebude zadarmo.

„Nabízí se čištění vody od dusičnanů chemickou cestou. To se ale bavíme o investici v řádu milionů korun. Musíme se poradit, jestli by nakonec nebylo výhodnější přitáhnout do Řemenova nezávadnou vodu odjinud,“ vysvětlil Bláha s tím, že voda v sousedním Chválově, Plevnici stejně jako v samotné Olešné hygienickým předpisům bez potíží vyhovuje.

Ta řemenovská ale obsahuje více než povolených 50 miligramů dusičnanů na litr, konkrétně 57 až 65. „Není to nijak závratné překročení. Vodu samozřejmě nesmí pít kojenci. Do 70 miligramů ale zdravotní potíže při krátkodobém požívání nehrozí. Nicméně řešit se to musí,“ upozornila Pavla Moravcová z pelhřimovského pracoviště krajské hygienické správy na tříletou výjimku určenou ke zjednání nápravy.

Otázkou zůstává, kde na to Olešenští vezmou peníze. „Obě varianty řešení překračují možnosti našeho rozpočtu. Pokusíme se poohlédnout po nějakém grantu, jinak nevím,“ nezapíral potíže starosta Bláha. Ten vzápětí rozhodně pravil, že Řemenovští musí být z nezáviděníhodné situace venku ještě letos.

Zřejmé není ani to, kde se vůbec přemíra dusičnanů vzala. Podle Václava Bučka za to může příliš mělký zdroj. „Spodních vod tam moc není. Okolní pole se k němu navíc svažují jako střecha,“ ukázal starousedlík na lány za vesnicí. Polní splachy se stopami hnojiv označila za pravděpodobnou příčinu problémů rovněž hygienička. „V okolí Olešné dlouho převažovalo takzvané intenzivní zemědělství, kde hraje důkladné hnojení důležitou roli. Voda je tam ve srovnání s jinými částmi okresu obecně horší už delší dobu,“ doplnila Moravcová.

„Lidé, kteří v Řemenově mají vlastní studně, jsou na tom prakticky stejně jako ti napojení na vodovod,“ potvrdil Bláha.

Obcí je víc

S podobnými obtížemi se potýkají i obyvatelé Chrástova na Hornocerekvicku. Tam alespoň prozatím zabírá to nejjednodušší řešení. „Požádali jsme zemědělce, aby změnili způsob hospodaření v ochranném pásmu zdroje. Při posledních dvou měřeních poklesla hodnota pokaždé o pět miligramů na litr,“ řekl starosta Horní Cerekve Jaroslav Andrle. V chrástovských chaloupkách přesto teče voda označená jako nepitná, lidé za ni po dohodě s představiteli města platí pouze stočné.