VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Při štědré večeři jedli lidé to, co během roku

Pelhřimov – Jak lidé advent a Vánoce prožívali před sto lety. To je tématem přednášky etnografky Markéty Skořepové, která se v pelhřimovském muzeu koná v úterý v 17 hodin.

14.12.2014 1
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: Deník

Přednášející jsme položili následující otázky.

Jaké zvyky dříve lidé dodržovali a dnes už se nedělají?
V poslední době zmizela spousta adventních zvyklostí, které si pamatují třeba lidé ve středním věku, kteří je ještě zažili. Zmizely třeba obchůzky Barborek nebo Lucií. Co vymizelo ještě dříve, byly třeba pochůzky Ambrožů nebo další zvyky, které se objevovaly v Čechách a na Moravě v 19. století. Úplně se proměnila povaha mikulášských obchůzek. Dnes známe Mikuláše, čerty a anděla, ale dřív to vypadalo úplně jinak. Například Mikulášů chodilo víc pohromadě a s nimi čerti. Někdy obchůzky získávaly charakter masopustních průvodů, takže tam chodily masky, třeba koza nebo smrt. Někde chodili i vojáci, kteří Mikuláše uváděli do domů.

Je naopak v této době něco, co si lidé vymysleli?
V podstatě vánoční svátky, jak je slavíme dneska, jsou tak trošičku hybrid. Jsou to tradice z různých koutů Čech a Moravy, sloučené dohromady, k tomu ještě přichází zahraniční tradice. Třeba vánoční stromek se definitivně prosadil až na počátku 20. století. Ve městech to bylo o něco dříve, ale na vesnicích jde až o 20. století.

A čím lidé stromky zdobívali?
Přírodními materiály. Byla tam jablíčka, ořechy, drobné pečivo, ozdoby z papíru…

Zapalovaly se také čtyři adventní svíce jako dnes?
To je novinka. Adventní věnec, stejně jako třeba jmelí, se k nám dostává až v 19. století. Ale svíčky, tedy světlo, byly vždycky symbolem Vánoc. Podle křesťanské tradice, která převrstvila tradice pohanské, je totiž Ježíš Světlem, které přijde na zem. Proto je tady třeba i tradice Betlémského světla.

Jak dříve vypadala štědrovečerní večeře?
Ta je doložená už od nejstarších dob. Nejstarší popis štědrého večera máme z přelomu 14. a 15. století. Už tam se mluví o tom, že se slavila štědrovečerní večeře a že existovalo pečivo, které lze přirovnat k vánočkám.

Co lidé ke štědrovečerní večeři připravovali?
Večeře byla štědrá ne proto, že by jedli něco výjimečného, co by si koupili nebo připravili speciálně na Vánoce. Jedli v podstatě to samé, co během celého roku, tedy třeba jahelnou kaši nebo kubu, což bylo běžné jídlo. Pro řadu lidí v 19. a ještě i ve 20. století najíst se dobře znamenalo najíst se dosyta, proto byla večeře štědrá. Určité přilepšení dostali všichni, kteří patřili k domácnosti, také čeleď i hospodářská zvířata nebo stromy, všichni měli z této večeře něco dostat.

Udržovaly se dříve zvyky jako lití olova, krájení jablka nebo házení pantoflem?
Spousta zvyků, které si dnes spojujeme přímo se Štědrým dnem, má svoji obdobu ve zvycích, které se prováděly na svátek svatého Ondřeje, tedy 30. listopadu. Ten byl velice významný z hlediska lidové magie. Třeba házení pantoflem nebo věštění podle toho, jak se komíhají větve u stromu, se v některých krajích dělalo už na svatého Ondřeje. Samozřejmě ale věštění a trošku i čarování jsou se Štědrým dnem neodmyslitelně spjaté. Lidé si mysleli, že Vánoce jsou velice silný, mocný okamžik, tudíž je možné nahlédnout do budoucnosti. Církev to samozřejmě zapovídala. Zvyků, které byly spojeny s Vánocemi a vytratily se z paměti lidí, je spousta. Třeba úplně vymizely koledy na svatého Štěpána. V některých oblastech se chodilo koledovat i na Štědrý den, někde na Nový rok. My dnes máme tři svátky vánoční, tedy 24., 25. a 26. prosince, ale Vánoce pokračovaly dalšími svátky: 27. prosince byl svátek svatého Jana Evangelisty, spojený se svěcením vína. Den poté byl svátek Mláďátek betlémských, který byl vnímán jako velice nebezpečný, nešťastný, kdy se třeba nesmělo prát prádlo, aby se nepřivolala smůla.

Co se naopak neslavilo?
Nijak zvlášť se neslavil Silvestr. Nový rok se slavil jako den Křtu Páně a chodívalo se koledovat. Koledníci měli přinést štěstí do domu, který navštívili, a zato si odnášeli třeba jídlo.

Mělo Pelhřimovsko nějaký svůj zvláštní zvyk?
Třeba na Humpolecku se na Nový rok chodívalo koledovat s proutkem. Kluci chodili po vsi a v každé chalupě dávali hospodáři ozdobenou větvičku z trnky, která se potom zapichovala do pole se lnem, aby hodně vyrostl.

Čím se lidé během zimních večerů bavili?
Obecně byla zima spjata s domácími pracemi. To, proč slavíme tolik svátků v zimě, je hodně dáno tím, že lidé nemohli pracovat na poli, takže měli čas se bavit. Předl se len, nedělaly to jenom ženy, ale v chudších oblastech jako Pelhřimovsko předli i muži. Také se dralo peří.

Jak byste shrnula zvyky dnes a zvyky před sto lety?
Staré tradice jsou pěkné, ale nevím, jestli by se k nim lidé chtěli vrátit. Slavit tradiční Vánoce souvisí třeba s vírou v pověry. Například můžete u štědrovečerní večeře rozlousknout zkažený ořech a pak budete ve stresu, co vás potká špatného. Také nevím, jestli by se většina lidí chtěla vrátit k vánočním dárkům, jaké se dávaly dřív. My jsme zvyklí, že ten největší dárek z celého roku je pod stromečkem, ale to dříve nebylo. Tím největším dárkem byla večeře a k tomu se přidaly drobnosti, třeba ovoce nebo pečivo, rozhodně se nejednalo o velké dary. Dárky dostávaly hlavně děti a byla to třeba podomácku vyrobená hračka.

Denisa Šimanová

Autor: Redakce

14.12.2014 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Zatáčka vynesla motorkáře do příkopu

Michaela Horáková začala budovat své sny, oprostila se od stereotypní společnosti a založila vlastní architektonické studio. K tomu přišla tento rok s vlastní módní značkou Mishe.
25

Tvrdohlavě kráčím proti proudu

OBRAZEM: Úroda na Sádku je nejlepší za pět let. Suchu navzdory

Vysočina /ROZHOVOR/ – V nejzápadnější a nejvýše položené viniční trati Znojemské podoblasti právě dozrávají hrozny. Pro vinaře Lubomíra Lampíře z Vinařství Sádek u Kojetic a jeho spolupracovníky tím začíná jedno z nejnáročnějších období. Hrozny ze Sádku i z ciziny se začnou měnit v burčák a následně i ve víno. Vedla k tomu náročná sezona, která nejspíš přinese výjimečnou úrodu.

AKTUALIZOVÁNO

Bouřka zaměstnala hasiče hlavně na Pelhřimovsku

Pelhřimovsko - Bouřka doprovázená silným větrem, která v noci zasáhla region, vyvrátila desítky stromů. Spadlý strom zastavil dopravu u Chřenovic na Havlíčkobrodsku a způsobil dopravní nehodu mezi Věží a Rozkoší. Nejvíce bouřka zaměstnala hasiče na Pelhřimovsku.

Orlík nad Humpolcem se o víkendu vrátí do pravěku

Orlík nad Humpolcem – Tento víkend se zřícenina hradu Orlík nad Humpolcem přesune zpět do pravěku. Na návštěvníky památky čeká mimo jiné i filmová projekce.

V Jihlavě hoří hala společnosti na zpracování dřeva

Jihlava – Hned jedenáct jednotek hasičů zasahuje od brzkého rána u požáru ve společnosti zabývající se zpracováním dřeva v ulici Na Hranici v Jihlavě. Vyhlášen tam byl třetí stupeň požárního poplachu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení