Přestavba Slávie před 100 lety budila diskusi

„Přestavba hotelu tehdy vyvolala mnoho názorových střetů, které nejsou bez zajímavosti ani pro dnešek," uvádí pelhřimovský fotograf Luboš Göbl, který Deníku poskytl historické dokumenty o hotelu. Ten patřil k dominantám pelhřimovského náměstí.

Nejprve se jmenoval U Martinců, poté U Miláčků, následně U Rosických a poté Hotel Rosol. „To bylo jméno po starostovi města a předsedovi právovárečných měšťanů Antonínu Rosolovi (dnes po něm ve městě má jméno i ulice – pozn. red.). Po jeho smrti v roce 1909 ho získali právovárečníci, a měli možnost tam dodávat své pivo. V roce 1912 došlo k jeho přestavbě do secesní podoby," dodává  Göbl. Pak se hotel jmenoval vlastenecky Slávie, podle bohyně Slovanů.

A právě tato stavební akce vzbudila polemiku v dobovém tisku. Věstník klubu Za starou Prahu má ve vydání z 5. července 1912 alarmující titulek: „Starobylý ráz krásného náměstí v Pelhřimově ohrožen novostavbou hotelu".

V článku P. Janáka stojí, že návrh fasády je „nabubřele velkoměstský a komický". Autorovi vadí i návrh kupole a píše, že údajně poškozený ráz náměstí se má obnovit tím, že „všecky novostavby budoucí mají dostati štíty, pro každý dům přes celou šíři průčelí". Janák prosazuje i jiné dělení průčelí hotelu.

Navíc prý by došlo k úspoře až tisíc tehdejších korun. Na závěr smutně dodává, že tyto a další návrhy zamítla městská rada a schválila projekt právovárečníků, i když klub Za starou Prahu se „akcí žurnalistickou pokoušel, aby byla vypsána veřejná soutěž".

Jiný autor pak ve stejném periodiku o dva roky později tvrdí, že negativa přestavby už vidí i „někdejší pochybovači" a že ústřední komise pro péči o památky ve Vídni dala klubu za pravdu, že novostavba je nevhodná. Článek končí povzdechem, že kdyby se nový hotel stavěl nyní, bylo by více porozumění pro variantu klubu. „Bohužel jedna strana náměstí je na dlouhou dobu zničena," uzavírá autor.

Ctili historii

Tyto materiály má k dispozici i současná ředitelka hotelu Monika Suchánková. „Pokud by tehdy na celé straně náměstí zůstalo podloubí, tak by oponentní návrh měl smysl. Jenže podloubí pak zaniklo, takže podle mě to, co se stalo, byla dobrá volba. Zvažovali jsme i obnovení podloubí, ale to by nemělo smysl, protože by na nic v sousedství nenavazovalo," komentuje obě varianty tehdejší přestavby.
Podle ní hotel dobře zapadá do okolní zástavby a turisté si ho fotí. Teď mají o důvod víc: rekonstrukcí prošla nejen fasáda, ale i střecha včetně zateplení,  pokoje, kotelna a kuchyně, v níž jsou teď nejmodernější úsporné technologie – i využití indukčního ohřevu či šokového mrazení.

„Ctili jsme přitom historii a opravy jsme konzultovali s odborníky jako restaurátorem panem Bendou," říká Suchánková s tím, že repliky oken jsou tak věrné, až si lidé myslí, že jsou původní. Do budoucna hodlá hotel obnovit i původní oranžové vitráže do dvora, uložené v muzeu.
Hotel na jaře hostí festival filmu a má i stálou výstavu fotek místního rodáka – rozhlasového reportéra Jana Šmída.