Rodiče, učitelé i obce varují, že nepřirozená integrace by byla na škodu nejen „pomalejším" dětem, ale i těm ostatním.

Zastánci rušení či omezování zvláštních škol mají v ruce rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007, podle kterého bylo 18 romských dětí v Česku diskriminováno umístěním ve speciální škole. I proto řada neziskovek a agentur pro začleňování tlačí na přísnější výběr do zvláštních škol a integraci dětí do běžných. Naopak už 22 tisíc lidí podepsalo petici proti rušení zvláštních škol. V ní se tvrdí, že stát chce postupně školy do šesti let zrušit, i když to zatím nikdo nepotvrdil. Uvažuje se i o přesunu škol z krajů pod města.

Petici podepsali i pedagogové Základní školy Pelhřimov, která plní funkci zvláštní školy. Její ředitelka Nella Slavíková se brání tomu, že by se do školy někdo dostal „omylem". „Rodiče mají možnost přezkoumat doporučení z poradenského zařízení, ale nikdo z nich to neudělal," říká Slavíková s tím, že rodiče je v podpisu petice podporují.

Její slova potvrzuje i Lenka Kmochová z Pelhřimova, jejíž šestnáctiletá dcera do školy chodí už deset let. „Je tam spokojená, a když stůně, už se nemůže dočkat, až půjde do školy. Tyhle děti by se jinde nechytly a byly by nešťastné. Tady se jim věnuje mnohem víc učitelů," říká Kmochová, která je pro zachování současného stavu zvláštních škol.

Nella Slavíková dodává, že na běžných školách jsou často žáci, kteří tempu nestačí, a pak se cítí odstrčení. „Po příchodu k nám se tyto děti často uklidní a zlepší," dodává s tím, že po absolvování školy mají děti možnost dál studovat.

S ředitelkou se shoduje i vedoucí odboru školství pelhřimovského městského úřadu Bohumil Kovanda. „Samozřejmě lze integrovat děti na vozíku, ale už ne ty, kteří mají výchovné problémy a poruchy vzdělávání. Vždyť těm odborníci doporučují, aby se k nim přistupovalo zvláštním způsobem," říká. Nápad, že by se děti z praktické školy „rozmělnily" jinam, považuje za nešťastný. „Daly by se do všech čtyř škol, nebo do jedné? To by byl problém," dodává Kovanda. Obává se i případného přesunu praktické školy z kraje pod město. Jen náklady na sídlo odhaduje na dva miliony korun, které by město muselo nově platit. Na město už takto „přešly" dům dětí a mládeže a základní umělecká škola.

Na případnou integraci jsme se zeptali i ředitele ZŠ Na Pražské Luďka Charouzka. „Nejsem pro žádnou izolaci, i my tu máme tělesně postižené děti. Ale jde o dětskou duši. Kdybychom se v tomto počtu měli věnovat dětem s vážnými poruchami učení, bylo by to na úkor těch nadanějších. To bychom pro ně navíc museli mít asistenty, a ty by musel někdo zaplatit," vysvětluje ředitel, který stávající systém škol označuje za prověřený.

V některých městech Pelhřimovska již byly praktické školy zrušeny, ale třeba v Kamenici nad Lipou vznikly v rámci základní školy speciální třídy, do kterých chodí ti, kterým jde učení pomaleji. „Do speciálních tříd, které máme celkem tři, chodí dvaatřicet dětí. Vzhledem k malému počtu žáků v jednotlivých třídách se učitelé mohou věnovat individuálním potřebám dětí. Tento model se nám velice osvědčil,"  pochvaluje si ředitel kamenické základní školy Vladimír Dobal.

Neúspěch by je nemotivoval

Autorka petice proti rušení zvláštních škol Jana Smetanová tvrdí, že „pomalejší" děti by na běžné škole zažívaly neúspěchy, které by je od učení ještě více odradily. „Žádáme Vás, aby základní školy praktické byly zachovány a vnímány jako školy pro děti s problémy v učení, které nediskriminují, ale jsou rovnocennou alternativou základního vzdělávání," píše v dopise ministru školství.

Shodný názor má i senátor za Pelhřimovsko Milan Štěch. „Dám na názor těch, kterých se věc týká – tedy rodičů a učitelů. A obě skupiny mají výhrady. Osobně mám obavu, když se děti s handicapem rozmělní do ostatních škol, že na tom budou hůř – budou tam terčem posměchu, budou vyřazováni na okraj," říká předseda Senátu s tím, že učitelé už takhle mají dost práce s kázní v běžné třídě, natož pak kdyby se rozrostla o další problémové děti. „Nechci ty děti nikam uzavírat, ale oni prostě potřebují zvýšenou péči. Mám strach, že stejně jako za dalšími kroky vlády je i za tímhle snaha po úsporách. Něco se má zrušit, aby to pak nahradily jiné subjekty na podnikatelské bázi," dodává Štěch.