VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Potenciálních dárců kostní dřeně má Pelhřimovsko dost

Pelhřimov – Pravděpodobnost, že se člověk zapsaný v Českém národním registru dárců dřeně stane opravdu dárcem, je malá, ovšem i na Pelhřimovsku se to několika zaregistrovaným povedlo.

18.3.2013
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK/archiv

Registr dárců kostní dřeně v Česku vznikl v roce 1992.

Pelhřimovská nemocnice s ním začala intenzivněji spolupracovat čtyři roky nato a  od té doby do něj vstoupilo 398 dárců z celého okresu. „Víme přitom minimálně o šesti zaregistrovaných, kteří byli v posledních asi osmi letech osloveni a stali se aktivními dárci, z toho dva teprve loni," uvedla staniční sestra oddělení hematologie a  transfuziologie pelhřimovské nemocnice Věra Šilerová.

Na to, že je Pelhřimov malé město s malou spádovou oblastí, je podle hodnocení zástupce primáře oddělení hematologie Hynka Poula obyvatel okresu v registru poměrně dost. „O aktivaci některého z dárců se dozvíme většinou až po odběru kostní dřeně, pokud k nám přijde na kontrolní vyšetření. Zdravotní stav dárců je totiž dál sledován, kdyby došlo k nějakým komplikacím," řekl lékař.

Kdo to je? Dárci krve

Podle Poulovy zkušenosti se většina zájemců o zapsání do registru rekrutuje z dárců krve, protože je osloví propagační materiály, s nimiž se na oddělení setkávají. „Při darování krve na transfuzní stanici mi už v začátcích spolupráce s registrem řekli o možnosti vstoupit do něj. Bylo to zrovna v době, kdy jsem se náhodou dozvěděl, že mou krev jednou dostala žena při těžkém porodu. Měl jsem z toho velmi dobrý pocit, a tak jsem neváhal. Pokud mohu darováním kostní dřeně někomu zachránit život, udělám to rád. Myslím si, že to není tak bolestivé a nebezpečné, aby to za to nestálo," prozradil jeden z potenciálních dárců z Pelhřimova, který pokládá za dobré, že je u nás dárcovství na dobrovolné bázi a bez nároku na peněžní odměnu.

Druhou skupinou zájemců o zapsání jsou kamarádi a příbuzní pacientů s diagnózou, pro niž jednou z léčebných metod může být transplantace kostní dřeně.
„Projeví pak tedy zájem na základě osobní zkušenosti. Ačkoli někdy je jejich primární motivací to, že by rádi darovali dřeň právě blízkému člověku. V takovém případě se jim však od lékařů dostane vysvětlení, že shoda je, nejde-li o sourozence, velmi nepravděpodobná," poznamenal Hynek Poul.
Podmínky pro vstup do registru jsou podobné jako u dárcovství krve, rozdíl je ve věkovém omezení. Do registru dárců kostní dřeně může vstoupit zdravý člověk od osmnácti do pětatřiceti let věku. Překážkou není například užívání antikoncepce, léků na sníženou funkci štítné žlázy nebo vitamínů, ale člověk by za sebou neměl mít vážnější onemocnění, hlavně třeba nádorového charakteru.

Samotné provedení zápisu do registru je velmi jednoduché. Zájemce vyplní dotazník obsahující otázky na možná onemocnění a riziková chování, která by mohla být zdrojem některých infekcí. Dotazník obsahuje také souhlas se zařazením do registru a zároveň s vyšetřením DNA, na kterém je hledání shody mezi dárcem a příjemcem založeno.

Po splnění administrativních úkonů je potenciálnímu dárci odebrána jedna zkumavka krve, která je poté odeslána do dárcovského centra v Plzni. Na základě dárcova souhlasu je tam vzorek zamražen a uchováván.

Před započetím vyhledávání dárce v registru se přistupuje k testování sourozenců, pokud je pacient má. „Mezi nimi je totiž největší pravděpodobnost shody transplantačních znaků, zatímco u ostatních příbuzných je už jen nepatrná. Kvůli variabilitě genetické informace je šance nalézt shodu jinde než u sourozence velmi nízká, ale naštěstí k tomu dochází.

Vhodný dárce je kontaktován plzeňským centrem, kde se jej zeptají, jestli se nezměnil jeho zdravotní stav a zda si dárcovství nerozmyslel. Pokud nic z toho nenastalo, jede pacient do Plzně, kde jsou mu provedena vyšetření obdobná jako při darování krve – screening infekcí jako žloutenky, HIV – a komplexní interní vyšetření," popsal zástupce primáře, co předchází transplantaci.

„Mluvíme sice stále o kostní dřeni, ale primárně jde o kmenové buňky, které jsou tím životzachraňujícím materiálem," upřesnil Poul. Z nich se tvoří všechny složky krve. Místem krvetvorby, kde sídlí kmenové buňky, je právě kostní dřeň, jejíž množství je u dospělého člověka největší v lopatě kosti kyčelní. Do ní se při tradičním způsobu odběru vpíchne silnější jehla a potřebné množství kostní dřeně se odtud odsává.

„Tento odběr se děje v celkové anestezii. Vpichů totiž musí být několik a vše trvá zhruba tři čtvrtě hodiny, proto by byl při vědomí nebo při lokálním umrtvení odběr bolestivý a těžko pro dárce zvladatelný," vysvětlil.

Možný je i odběr přímo z krve

Existuje ale i druhá možnost odběru. „Dárci jsou podány stimulující faktory, které umí nabudit krvetvorbu, takže v kostní dřeni v nadbytku vznikají kmenové buňky. Za normálních okolností je v krvi nemáme, ale v tomto okamžiku se do ní začnou vyplavovat, a mohou být tedy separovány přímo z ní. Je to asi čtyřhodinová procedura, šetrnější v tom, že není nutná celková anestezie a nejsou prováděny vpichy do kosti, jenom do žíly, takže není bolestivá," ozřejmil výhody Poul.

Odběru zato ale podle něho předchází několikadenní – zpravidla čtyřdenní – aplikace růstových faktorů. Provádí se sice standardně po celém světě, ale raději se po tomto způsobu odběru u dárců sleduje, zda tento druh stimulace v budoucnu neovlivní dárcovu krvetvorbu. „Zatím se podle všech studií a sledování zdá, že nikoliv, každopádně má ale dárce vždy možnost si formu odběru vybrat," dodal s tím, že pro některé pacienty je sice vhodnější separát z krve, pro některé zase kostní dřeň, ale i tak se rozhodnutí ponechává vždy na dárci.

Sám Hynek Poul v registru dárců není, i když vstoupit chtěl. „V okamžiku, kdy jsem se k zápisu rozhodl, jsem už byl jako dárce neperspektivní. V té době byly podmínky stran věku přísnější a po třicátém roce věku mě již do registru nechtěli. Navíc mám poměrně vzácný krevní K antigen, kvůli němuž nejsem obecně jako dárce pro většinu příjemců vhodný," svěřil se.

Pro českého pacienta se vždy nejprve hledá dárce v českém registru, ale státy s vyspělým zdravotnictvím mají registry propojené. Vzájemně si tedy mohou darovat obyvatelé Evropské unie, Spojených států a Kanady, přičemž systém je založen na anonymitě a dárce a příjemce se o sobě navzájem mohou dozvědět pouze, jakého jsou pohlaví a z které země pocházejí.

Pokud registrovaný člověk nezmění názor nebo mu nepřestane dárcovství dovolovat jeho zdravotní stav, zůstane v registru do šedesáti let. V případě darování kostní dřeně mezi sourozenci se připouští i věk vyšší.

Ideální dárce

Ideálním dárcem je zdravý muž do pětatřiceti let, protože je zpravidla větší a mívá víc krevních elementů. Po stimulaci krvetvorby mívá i víc kmenových buněk, které se z jeho krve snáze získávají.

U žen je situace složitější v souvislosti s těhotenstvím. V průběhu těhotenství je matka ve styku s dítětem, které s ní má jen napůl shodnou genetickou informaci. To vede k určité aktivaci imunitního systému včetně buněčné imunity, která hraje vliv při transplantaci. Od žen, které porodily již vícekrát – mluvíme o třech a více porodech –, může být přijetí kmenových buněk komplikovanější. Pokud je ale tato žena jediným vhodným dárcem, samozřejmě se na počet těhotenství nehledí, takže to není důvod, proč se dárcem nestat.

Dominika Dufková

Autor: Dominika Dufková

18.3.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Ilustrační foto

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Tajemstvím úspěchu nováčka jsou skvělá parta a bojovnost

Košetice – Sedm bodů, třetí příčka. Nováček krajského přeboru je bezesporu oživením soutěže.

Dorost remizoval se Svratkou

Pelhřimov – Divizní starší dorost se smírně rozešel se Svratkou Brno, tradičně těžkým soupeřem s vynikající kondicí a důraznou taktikou v dramatické hře. Fotbalistům Brna zbývalo v závěru hry více sil a dosáhli na remízový bod.

V generálce brali brambory

Humpolec – Čtvrtou příčku obsadili na turnaji v Opatovicích nad Labem druholigoví házenkáři humpolecké Jiskry. Týden před startem mistrovských bojů to není rozhodně špatný počin, klání se totiž zúčastnily dva prvoligové a čtyři druholigové celky. Z vítězství se radovaly domácí Opatovice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení