Z jednoho z bytů se tam navečer začal valit dým. Všiml si ho Jan Čech a slyšel i pohyb muže, bydlícího uvnitř. Došel pro svého otce Jaroslava a zavolali hasiče. Z bytu slyšeli volání o pomoc a báli se, aby muž do příjezdu hasičů neuhořel, a tak se rozhodli vyvalit dveře.

„Vyráželi jsme je ramenem, ale moc to nešlo, protože měl zrovna nové dřevěné dveře. Podařilo se nám to asi až na popáté," popsal akci Jaroslav Čech. Jeho syn pak doplnil, že vevnitř pak chvilku trvalo, než muže našli. Byl na záchodě a podle něj už byl dost malátný.
Vyvlekli ho ven a počkali na hasiče a záchranáře. Jan Čech pak musel být hospitalizován, protože se nadýchal kouře.

„Ne každý občan by jednal tak pohotově a s takovým klidem. Přispěli jste k záchraně života a k tomu, že nedošlo k rozšíření požáru v paneláku," poděkoval mužům za celé město starosta František Kučera.

Díky za akceschopnost vyjádřil i ředitel pelhřimovských policistů Jaromír Štěpánek. „Tvoříte vzor pro obyvatele města tím, že vám není lhostejný lidský život," řekl.

Před dvojicí smekl i ředitel pelhřimovských hasičů Jiří Hörner. Jaroslav a Jan Čechovi dostali dárkový koš, pamětní poděkování a knihu o Pelhřimově. Požár podle hasičů zřejmě způsobil muž odhozením nedopalku cigarety. Při požáru byl opilý, údajně slavil se známými po pohřbu. Lidem v domě prý už dříve vadilo, že pouští nahlas hudbu, ale nelze prý říct, že by je – tedy kromě požáru – nějak ohrožoval.

Jaroslav Čech říká, že při záchraně života člověk nepřemýšlí, zda má podobnou věc udělat, ale prostě jde a udělá ji.

Požáry v panelácích jsou podle Jiřího Hörnera pro ha-siče nejtěžší disciplínou: větší kumulace tepla, horší orientace v kouři, víc ohrožených lidí, horší doprava vody a větší škoda při hašení vodou. Loni vyjeli k požárům dvou bytů.