„Oddělení chceme přestěhovat z provozních důvodů. Je pro nás finančně i organizačně výhodnější mít vše pohromadě,“ řekl Deníku ředitel havlíčkobrodské psychiatrie Jaromír Mašek.

Nepříjemná situace především pro zaměstnance, kteří si nebyli jisti, zda si udrží své místo, se začala vyjasňovat. Téměř tři desítky lidí v Želivě mají nyní naději, že o práci nepřijdou.

Existuje totiž šance, že pracoviště převezme pražská bohnická léčebna.

Jednání stále pokračují
„Jednání s Bohnicemi stále pokračují. V minulém týdnu si vedení pražské léčebny vyžádalo další podklady,“ přiblížil starosta Želiva Karel Chmel s tím, že rozhodnutí ještě nepadlo.

Zaměstnanci už ovšem s novým zaměstnavatelem počítají. „Mluvilo se o tom, že Bohnice zde budou na sto procent už od prvního května, kdy se pobočka stěhuje do Brodu. Stále ale musíme čekat, jak to dopadne,“ podotkl jeden z nich s tím, že všechno jsou zatím nepotvrzené informace.

Zdrženlivější postoj zaujal i ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice Ivan David.

„Nejsložitější jsou jednání s pojišťovnami. V současné době nemohu říci ano ani ne. Je to tak na padesát procent. Velmi ale pochybuji o tom, že rozhodnutí, zda pobočku v Želivě budeme provozovat či nikoli, do konce měsíce padne,“ uvedl David.

Jak dodal, nyní už se jedná pouze o tom, zda by v želivské léčebně nemohlo být zřízeno oddělení následné péče pro chronicky nemocné pacienty. Možnost, že by se zde pokračovalo v léčbě závislostí Bohnice definitivně zavrhly před několika týdny.

Hlavní roli z pochopitelných důvodů hrají opět peníze. A to jak obava o množství pacientů, tak i o výši počátečních nákladů. V případě želivské pobočky ale také čas. Ten zaměstnanci v této chvíli rozhodně nemají.

Na konci měsíce jim totiž končí výpovědní doba a bez nového zaměstnavatele se velká většina z nich ocitne bez práce. Jak většina z nich říká, raději se už všichni poohlíží po jiném zaměstnání.

Protialkoholní oddělení vzniklo v Želivě v roce 1968 a celý objekt byl před několika lety opraven. To ovšem Bohnicím zdaleka nestačí.

„Chybí bezbariérový přístup, který je u následné péče nutností. Klienty by byli i starší a nemohoucí lidé. To je pro nás další nemalý výdaj,“ upozornil David s tím, že nejlepší by bylo, kdyby existovala položka ve státním rozpočtu na tyto stavební úpravy, protože návratnost by v tomto případě byla velmi problematická.