Třicetiletý muž strávil čtrnáct dnů v hlavním městě kvůli operaci, při níž neurochirurgové zastavili nadprodukci růstového hormonu. Jinými slovy, největší, 226 centimetrů vysoký Čech, zřejmě více nevyroste. Alespoň částečně by měly ustoupit i s tím spojené zdravotní neduhy.
 
„Musím ocenit, jak vzorně se o Tomáše v obou nemocnicích starali,“ nepřímo poděkovala jeho maminka Alena Pustinová zdravotníkům za péči.
 
Ti to neměli při ukládání mohutného muže úplně jednoduché. Ve Střešovicích museli Tomášovi přistavit před lůžko opěrku pro vyčuhující nohy, na Karlově náměstí k sobě rovnou přirazili dvě postele.

Možná opět zajde s klukama na pivo

Tomáš i všichni jeho nejbližší věří, že události nyní naberou příjemnější spád. „Pokud všechny obtíže ustoupí, Tomáš by se mohl začít trochu více hýbat. Dříve alespoň občas zašel za kluky do hospůdky na pivo, poslední dobou ale jen seděl smutně doma. To je škoda,“ doplnila Pustinová.
 
Na delší vycházky už to ale sotva bude. Také proto nyní Pustinovi shání peníze na elektrický invalidní vozík. Tedy vozík. „Nevím, z čeho by tu káru museli vyrobit. Kluk váží 180 kilogramů, železnou židli rozsedne raz dva,“ upozornil otec Tomáš Pustina.
 
Jeho manželka má na příští týden domluvenou schůzku se zástupcem českobudějovické společnosti, která pomůcky pro tělesně postižené vyrábí.
 
„Pokud vím, nosnost jejich nejbytelnějšího vozíku končí na 150 kilogramech, což synovi nestačí. Navíc potřebuje zvláštní opěradlo na levou nohu, kterou
nemůže ohnout. Ale třeba najdeme řešení,“ doplnila Alena Pustinová optimisticky.

Pustinovi vyhlíží světlejší zítřek

Tato vlastnost se u Pustinových po Tomášově návratu vůbec zabydlela. Rodinu potěšil zájem lidí z blízkého i vzdálenějšího okolí. Všichni vzhlíží s nadějí k dobročinné sbírce, kterou právě kvůli penězům na maxivozík zrovna dnes vyhlásil budíkovský úřad.
 
„I ten nejmenší stojí 150 tisíc korun. To bychom si sami prostě nemohli dovolit,“ podotkla Pustinová. A na co se Tomáš při tom všem trmácení po vyšetřeních těšil nejvíce? „Hlavně už jsem chtěl jet domů. Těšil jsem se, až zase pojedeme s mamkou na nákup, upečeme dort a dáme si kafíčko. A taky na Vánoce,“ usmál se bezesporu nejsledovanější pacient pražských nemocnic předchozích dnů.