Situace došla tak daleko, že děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické Jiří Schwarz slíbil pedagogům 5000 korun za každého přistiženého plagiátora.

Nepoctiví studenti se najdou i na Vysočině. „Je to velmi používané. Loni jsme dokonce měli případ do písmene okopírované bakalářské práce,“ komentoval Zdeněk Jelínek přednášející na Západomoravské vysoké škole v Třebíči. „Internet je vynikající zdroj informací. Studentům ho doporučuji, ale připomínám uvádění zdrojů a citací. Plagiáty jsou snadno dohledatelné – studenti si často myslí, že když přehodí odstavce, na nic se nepřijde. Dotyčnému pak hrozí opakování zkoušky nebo dokonce vyloučení ze studia.“ Návrh děkana Schwarze nepřipadá Jelínkovi jako vhodné řešení. Nesouhlasí ani s dalším Schwarzovým nápadem zveřejňovat jména provinilců. „Student si musí sám uvědomit, co riskuje,“ dodává.

Podobný názor má i středoškolská pedagožka Renata Hrušková. „S jednáním plagiátorů nesouhlasím, ale pokud by se měla zveřejňovat jejich jména, bylo by mi jich líto. Byla by to skupina těch, co měli smůlu, že je chytili. Spousta jiných proklouzne.“

Kopírovat z internetu už umí i žáčci základních škol. Potvrzuje to ředitel Základní školy T. G. Masaryka v Třebíči Martin Hlávka. Na řešení problému má však odlišný názor. „Pokud mi žák přinese úkol stažený z internetu, tak ho pochválím, že si urychlil a ulehčil práci. Nemůžu ho za to špatně klasifikovat,“ vysvětluje Hlávka. „Často za mnou chodí rozčílení učitelé, ale já jim opakuji, že je to především jejich problém. Dnešní pedagog musí zvládat práci na internetu. A pokud nechce, aby žáci něco stahovali, tak musí úkol zadat v hodině a ohlídat si to. Za plagiátorstvím stojí špatné zadání úkolu.“