Dosud pohotovost drželi i privátní lékaři v dalších 11 městech. V každém okrese by podle materiálu krajské rady mělo vzniknout jedno středisko LSPP pro dospělé, další pro děti a dorost a třetí pro stomatologii. Tím by proti současnosti byla zajištěna stejná kvalita a rozsah služeb. LSPP loni v kraji vyhledalo 24.500 lidí, což je nejméně v Česku.

Kraj se pátým rokem spolu s obcemi a lékaři snaží najít optimální organizaci LSPP. Letos ji dotuje 33 miliony korun, což je v rámci republiky nadprůměrné. Podle některých je LSPP zbytečným mezičlánkem mezi službami praktických lékařů a záchrannou službou, jiní míní, že v zapadlých částech kraje bude chybět.

Třeba na poliklinice v Bystřici nad Pernštejnem se v pohotovosti střídá deset lékařů. Ve všední dny, kdy přijde zhruba pět pacientů, od 17:00 do 20:00. O víkendu slouží 12 hodin denně, to přijde i 30 nemocných. "My jsme vždycky horovali pro to, abychom měli pohotovost v místě. Pro mnoho pacientů je obtížné dojíždět do nemocnice. Jsou to třeba maminky s malými dětmi, které nemají vlastní auta," řekl ČTK tamní lékař Aleš Ptáček. "Můžeme mít jiný názor, ale vývoj jde asi k centralizaci, efektivnosti a ke komplexnosti služeb. Tomu trendu se v rámci reformy zdravotnictví asi nevyhneme," řekl ČTK.

K obdobným závěrům dospěla i Česká lékařská komora. Doporučuje zřídit v každém okrese v Česku, s výjimkou značně hornatých terénů, jednu nevýjezdovou LSPP. Její pracovní doba by měla být ve všední dny od 17:00 do 22:00, o víkendech od 08:00 do 22:00. Pohotovost farmaceutická není podle ČLK zapotřebí, nejnutnější léky by měli lékaři. Zbytné si lidé mohou koupit v lékárnách v obchodních centrech.

Nejhustší síť LSPP mají v Jihočeském kraji - v sedmi okresech 23 stanovišť. Služby pohotovostních lékařů tam loni vyhledalo nejvíce pacientů - jen dospělých 83.000. Třeba ve Zlínském kraji přišlo loni do středisek 70.000 pacientů, kraj na LSPP dává 13,5 miliou Kč. V Pardubickém kraji, kde ošetřili 67.000 pacientů, služby dotují 42 miliony korun. V Jihomoravském počty pacientů neznají, ale dotace kraje v roce 2005 zredukovali ze 40 milionů na 25 milionů korun.