Šestapadesátiletá doktorka byla uznána vinnou z padělání a vystavování nepravdivých nebo hrubě zkreslených lékařských zpráv a posudků.

Svědek nepřišel

Hlavní líčení bylo vedeno opět bez účasti samotné lékařky. Ta po svém právním zástupci Lubomíru Kolaříkovi vzkázala, že je nemocná.

Soud stále čekal na vyslechnutí hlavní svědkyně obžaloby Ireny Benákové. Ta se však nedostavila ani k středečnímu líčení. Proto se soudce Jiří Zach po souhlasu obžaloby i obhajoby rozhodl její výpověď přečíst.

Svědkyně Irena Benáková, která byla vyslechnuta v průběhu přípravného řízení, přesně popsala způsob, jakým přišla k vystavení fiktivní neschopenky.

„Poté, co mě zaměstnal Milan Gábor jako referentku odbytu, za mnou po dvou dnech manuální práce přišel a řekl, že musím jít marodit. Neschopenku jsem ani neviděla, vše zařídil sám Gábor u doktorky Holatové. Také peníze za neschopenku chodily na účet pana Gábora,“ popsala Benáková. Fiktivní neschopenky vystavovala lékařka také jiným pacientům.

Podle okresní státní zástupkyně Šárky Uhlířové se lékařka trestného činu dopouštěla vědomě. „Diagnózy neodpovídaly zdravotnímu stavu pacientů,“ řekla ve své závěrečné řeči Šárka Uhlířová.

Výchovný trest nepadl

Advokát Stanislavy Holatové zase upozorňoval zejména na špatný psychický stav lékařky. Dále požádal soud, aby zohlednil, v jakých rodinných poměrech se Holatová nachází, a jako trest navrhl pokutu. „Pokud soud lékařce zakáže činnost, měl by vzít v potaz, že je to jediný zdroj obživy rodiny,“ uvedl obhájce Kolařík.

Soud však byl nekompromisní, jako polehčující okolnost vzal pouze fakt, že jde o doktorčin první konflikt se zákonem.

„Zákaz činnosti však neznamená absolutní zakáz vykonávání lékařské praxe. Stanislava Holatová pouze nesmí pracovat tam, kde by mohla vystavovat neschopenky,“ upozornil soudce Jiří Zach. Ten zvažoval přiložit lékařce ještě trest výchovný. Od toho nakonec upustil.

Obhájce si ponechal lhůtu na odvolání. Pelhřimovské lékařce Stanislavě Holatové odebral krajský úřad registraci začátkem loňského roku zejména z důvodu špatně vedené zdravotní dokumentace či nedodržování hygienických požadavků. Kvůli vystavování fiktivních pracovních neschopností byly od úřadů práce a okresních správ sociálního zabezpečení neprávem čerpány vysoké dávky plateb.