Zatímco pošty či spořitelny odolávají tlaku nejrůznějších okolností dál, školy se pod jejich tíhou hroutí. Mnohdy se totiž nemají o koho opřít, a právě zastání je v těžkých dobách tím nejdůležitějším.

Hledají-li ho učitelé marně, nedivme se, že boj mnohdy vzdají dřív, než k němu dojde. Rozvažováním se však často ztrácí příležitost. Pokles populace nikdo neovlivní, a tak než čekat, jak to všechno dopadne, je lepší podívat se na věc z druhé stránky.

Co třeba zaměřit se na něco jiného?

Specializovat se například na děti, kterým učení nejde zrovna od ruky. Proto je přece malotřídka jako stvořená. Učitelka, která má více času na věnování se problematické ratolesti, to by uvítal snad každý rodič.

Pak z budovy nemusí zmizet dětský křik a najde-li škola zastání v obci, je vyhráno. Pokud se má přece rušit něco, co funguje, lidé to logicky brání.