V ní hrály herecké hvězdy jako Miloš Kopecký, Stella Zázvorková, Iva Janžurová, Luděk Sobota, Dagmar Veškrnová a další. Divadelní zpracování není příliš známé a diváci ho při jeho sledování srovnávají právě hlavně s filmem.
Před režisérem Jaroslavem Zelenkou a herci stál nelehký úkol – nesnažit se kopírovat filmovou předlohu a přitom využít všech kladů scénáře.
Film vznikl roku 1976 a bral si na paškál sousedskou nevraživost a závist, podpořenou tehdejším podpultovým zbožím, protekcemi i předvoláními na MNV.
Nicméně hra je hlavně o sousedských hádkách, kdy se dospělí chovají jako děti, o skutečné či tušené nevěře a přetvářkách doma i na pavlači. A to je aktuální i dnes.
Ochotníci si navíc dali práci se „socialistickými" rekvizitami včetně televizorů a kostýmů, což u střední a starší generace vyvolalo příjemnější nostalgické vzpomínky na dobu před rokem 1989.
K dobré náladě přispěly i hudební předěly. Vtipný byl i malý automobil na scéně.
Ale pojďme k hercům. Klíčová čtveřice, na které hra stojí, se velmi osvědčila. Bylo jim dobře rozumět i během vypjatých hádek, a přitom zbytečně nepřehrávali. O fous lepší se mi zdály být ženy: paní Bartáčková v podání Sylvy Fröhlichové hezky střídala blondýnkovské „ťuťuňuňu" se záchvaty vzteku, paní Nováková alias Dana Petráková zase upoutala zemitějším pro-jevem i roztomilou parukou.
Kvůli dialogům s kadencí kulometu i častému převlékání byl výkon obou párů náročný i fyzicky. Nechybělo ani akční polévání vodou.
Kvalitní výkon podali i představitelé menších rolí. Pohybově se na jevišti „odvázala" Eva Pivcová v roli Nadi, povedly se i „drobné" scénky s personálním referentem či koupí auta. Po zásluze tak herce v sobotu v plném sálu čekal několikanásobný potlesk. Představení tak může být inspirací i pro další ochotníky, kteří hledají modernější a přitom srozumitelnou a komedii, která není vulgární a při které se nejen konverzuje, ale také se na scéně stále něco děje.