Petr Duben uspěl hned dvakrát. „Kategorii juniorů jsem vyhrál a celkově jsem byl třetí,“ líčil nadšeně osmnáctiletý oráč. Tomu se podařilo určený úsek pole nejlépe zorat v časovém limitu dvě a půl hodiny.

Jak sám juniorský mistr republiky přiznal, na klání v Chebu moc netrénoval. „Měl jsem cvičit už o prázdninách, ale nakonec to dopadlo tak, že jsem trénoval jen týden před soutěží,“ usmál se Duben. Podle oráče záleží hlavně na tom, jak si on sám a také pluh rozumí s daným typem půdy.

Rád by si zaoral třeba ve Švýcarsku

„Půda je v každém kraji úplně jiná. Mě vyhovuje spíše těžší a jílovitá. Takže ta chebská mi sedla dobře,“ pochvaloval si Petr Duben. A jak podle jeho názoru vypadá půda na polích Pelhřimovska?

„Ze soutěžního pohledu se mi zdá velmi lehká. Každá oráčská chyba se v ní snadno schová. A to mi moc nevyhovuje,“ pokračoval student zemědělské školy.

I když na republikovém mistrovství obsadil přední příčky, na evropském ani světovém šampionátu reprezentovat nebude. „Po změně pravidel na mistrovství světa a Evropy jedou pouze první dva z celkového pořadí. Takže mi postup unikl o vlásek. Mrzí mě to. Ale co se dá dělat,“ pokrčil rameny mladík, který by si rád zaoral ve Švýcarsku. „To mě hodně láká. Je to pěkná země. Zajímalo by mě, jakou tam mají půdu. Třeba se tam někdy podívám,“ doufal Duben.

Získané zkušenosti rozhodně nezahodí

Soutěžní orbě se bude určitě dále věnovat. „Ještě mi zbývá rok školy. Pokud to půjde, jistě že budu určitě závodit dál. A pak se uvidí,“ plánoval mladý oráč.

I kdyby ale už žádné ocenění nezískal, oráčské zkušenosti mu hlavně doma nebudou vůbec k zahození. „Máme statek a hospodářství, takže se mi orba určitě hodí,“ pousmál se Petr Duben.

A doma také drželi Petrovi palce nejvíc. Asi hlavně proto, že věděli, jak se říká, o čem je řeč.

„Oba rodiče v zemědělství pracují. Takže tuší, co soutěžní orba obnáší,“ vysvětlil Duben. Mistrovství republiky v orbě se zúčastnil už vloni. Ale na vítězné vavříny tenkrát nedosáhl. Poštěstilo se mu až napodruhé.

„Po loňském klání jsem si vytyčil za cíl, že příště už vyhraju. A slíbil jsem to i tátovi. A ono se to napřesrok opravdu povedlo. Jsem za to rád. A taky mě samozřejmě těší, že jsem nezklamal tátu,“ dodal na závěr Duben.