A aby toho nebylo málo, s velkou pravděpodobností se stali svědky toho, jak 
o kousek dál trestá panstvo neposlušné poddané na pranýři.

Orlík se totiž v úterý a ve středu opět po roce ocitl ve středověku. Krutou, ale zároveň romantickou dobu 
v našich dějinách již dvacáté Středověké slavnosti ovšem připomněly, jako tradičně, s nadsázkou a humorem. „Jsem tu s rodinou poprvé a moc se nám tu líbí," usmála se spokojená návštěvnice Orlíku Lenka Haláková z Dudína a její šestiletý syn Radeček si na chvíli přestal hrát s dřevěným mečem, aby se i on podělil o své dojmy. „Mně se hrozně moc líbili šermíři," řekl nadšeně právě po vystoupení skupiny historického a scénického šermu Rytíři Fortuny. Hlavní program slavností nabídl kromě šermu i pohádku Kterak Jindra na loupežníky vyzrál, v podání divadelního souboru Zlá sazenice, a dobový hudební zážitek díky skupinám Elthin a Ars Camerata.

I tentokrát se součástí Orlíku stal řemeslný jarmark, který byl doplněn dalšími atrakcemi. „Už jdu střílet!" volal z dálky muž, 
u něhož si zájemci mohli vyzkoušet střelbu z kuše. 
„A že nezastřelí tebe," divila se rýpavě kolem procházející žena oblečená jako ve středověku.

Ostatně celá hradní osádka se snažila co nejvíce se přiblížit dané době, a to nejen oděvy. Pro osvěžení podávala kolemjdoucím „sladké tykve", dnes známé jako melouny. K zakousnutí nabízela i chléb a nechybě-ly ani placky, které si zájemci mohli vyrobit od začátku až do konce. Mezi trhovci byli vidět řemeslníci, jako například kovář, hrnčíř, kachlář, kameník, ošatkář-ka či šperkařka.