Ta od té doby pečlivě zaznamenává už po několik desetiletí veškeré dění v obci. I když Bořetice nečítají ani stovku obyvatel, popsala speciálním kronikářským inkoustem už tři tlusté knihy.

Ona píše, syn fotí

„Pořád se něco děje,“ usmála se stařenka. Ta se každé události věnuje opravdu důkladně. Kromě zápisu do kroniky společně se synem pořizuje i fotodokumentaci. „Syn rád fotí, tak mu vždycky řeknu a co jde, to mi vyfotí. Ke všem kronikám tak vytvářím i fotoalbum,“ vysvětlila Nováková.
A navíc ještě připravila také zvláštní přílohu k přelomu tisíciletí.

„Nechala jsem si vyfotit všechny domy v Bořeticích a sepsala jsem, kdo kde bydlel v roce 2000,“ ukazovala na vázané desky. Za největší úlovek kronikářka považuje výskyt vzácné houby květnatce archerova.

„Ten rostl v Bořeticích v roce 2004. Pak se ale v místě, kde se vyskytoval, začalo stavět. A už jsme ho tam víckrát nenašli,“ povídala Nováková, když hledala fotku chráněné houby.

Vlastě Novákové se za čtyřiačtyřicet let stalo kronikářství koníčkem. „Kdyby mě to nebavilo, už to dávno nedělám. Ale to víte, nebudu tu věčně. Doufám, že se mi podaří najít nějakého nástupce, který by v psaní bořetické kroniky pokračoval,“ uzavřela Nováková.