Lidé v kraji vydělávají více, nezaměstnaných ale přibývá

I přesto je průměrný plat v kraji o tři tisíce nižší, než je průměrná mzda v České republice. Celkově se Vysočina ze všech 14 krajů umístila co do výše průměrné mzdy na osmém místě. Nejvyšší platy byly tradičně v Praze a Středočeském kraji. Nižší platy si pak podle průměru odnášeli domů například v Olomouckém či Karlovarském kraji.

Zaměstnanci si na Vysočině podle statistik oproti loňsku polepšili o 1650 korun. Vzhledem k vysokému růstu indexu spotřebitelských cen (inflace) se ale reálné příjmy lidí zvýšily pouze o 2,4 procenta.

A jak je možné, že platy rostou i přes hospodářskou krizi? „Zásadní úlohu v tom hrají odbory, které mají silnou pozici při vyjednávání. Smlouvy s vedením firem podepisují i na několik let dopředu a zaměstnavatelé je pak musí dodržovat,“ vysvětlil jihlavský sociolog Daniel Hanzl s tím, že hospodářská krize nemá na zvyšování mezd vliv také z toho důvodu, že Česká republika má silný sociální stát. „Vyplácí různé dávky a uděluje výhody či úlevy,“ doplnil Hanzl.

Dosáhnout však na průměrnou hrubou mzdu je pro řadu lidí takřka nemožné. „Nejhůře jsou na tom nekvalifikovaní pracovníci, mezi něž se řadí například pomocní dělníci,“ uvedla mluvčí žďárského úřadu práce Eva Sekorová. Podle ní si naopak nejlépe vedou, podobně jako v celé republice, zejména špičkoví manažeři a specialisté, například informatici.

Dělníků je málo

Podle Sekorové lze říci, že výše platu je úměrná výši vzdělání. „Souvisí to ovšem i s tím, že lidé s vyšším vzděláním zastávají i náročnější práci a jsou na vyšší pozici,“ podotkla.

Jak ovšem dodala, zaměstnavatelé na vysokoškolský titul ohled neberou. „Rozhodující je náplň práce a náročnost dané pozice. Například středoškolák může takovou pozici zastávat po delší době praxe v oboru a vysokoškolák kompenzuje například kratší dobu praxe svou vyšší kvalifikací,“ vysvětlila Sekorová.

Najít na Žďársku práci není v současné době zrovna jednoduché. „Zatímco zaměstnavatelé se nejvíce poptávají po pomocných dělnících, kuchařích, číšnících, zednících či truhlářích, nezaměstnaní vyhledávají naopak administrativní profese a účetnictví,“ řekla Sekorová.

Nezaměstnanost tak v okrese stále roste. „K poslednímu únoru jsme evidovali celkem 4812 uchazečů o zaměstnání, zatímco k 31. prosinci jich bylo 3829,“ informovala mluvčí žďárského úřadu práce.