Díla tohoto velkého spisovatele, autora, jenž získal Pulitzerovu i Nobelovu cenu, se stále vydávají. I v Česku. Češi se knih nevzdávají. Stále čtou. I Steinbecka. Ale knihy si nyní raději půjčují v knihovnách či mezi sebou, než aby je kupovali.

Lidé na Vysočině v tomto nejsou výjimkou. Jakkoli každé zobecnění je zavádějící, dá se tvrdit: toto je trend dnešní doby. Doby přetrvávající krize. Většina Čechů rozhodně nebohatne, a tak je pro ně kupování knih vlastně luxus. Zvláště když knihy nejsou levnější. Naopak.

Ještě před pěti lety si v České republice koupilo alespoň jednu knížku ročně sedmdesát procent lidí. Teď to není ani polovina. „Nemůžu si dovolit kupovat knihy, které stojí několik stovek korun. Ráda čtu třeba autobiografie sportovců nebo umělců, ale knížku jsem si nepořídila už dlouho," snaží se vzpomenout Jana Rambousková z Jihlavy.

Výrazné zvýšení daně z přidané hodnoty z deseti na čtrnáct procent, které se dotklo i knih, je letos v knihkupectvích znát. „Lidé kupují knihy opravdu méně. Sice nejde o extrémní pokles, ale rozhodně je to na tržbách znát, pociťujeme to," přiznává Jana Kožichová z jihlavského knihkupectví Otava. „Všichni se už těší na Vánoce, myslím si však, že svátky ty celoroční menší zisky už nedoženou. Na druhou stranu není zas až tak zle. A snad by, s ohledem na vyšší prodejnost, mohl pomoci i další knižní čtvrtek, kdy zase vyjde najednou více než deset novinek," dodává knihkupkyně.

Vyjde dvanáct titulů v jeden den

Velký knižní čtvrtek je opakování úspěšné akce, jež měla premiéru loni. I letos se spojilo devět předních tuzemských knižních nakladatelství a vybralo to nejlepší ze svých titulů připravených k vydání pro podzim.

„Vznikla tak kolekce dvanácti knih napříč žánry, které se ocitnou na pultech knihkupectví v jeden den. Tímto dnem je letos 11. říjen," píše se na webu velkyctvrtek.cz. Do zmíněné kolekce tuctu vybraných titulů patří třeba Vzpomínky Salmana Rushdieho, Nový svět Shauna Tana či Čechy, země zaslíbená Petry Hůlové.

Za minulého režimu stávaly pravidelně ve čtvrtek ráno před knihkupectvími dlouhé fronty. Tehdy lidé hned rozebrali prakticky vše, co nově vyšlo. Dnes si pečlivě vybírají, než se definitivně rozhodnou do knihy investovat.

Přesto si ročně každý Čech v průměru koupí pět knih. A ještě o dvanáct více sedmnáct jich přečte. Pro srovnání: Američan zvládne za rok přečíst v průměru jedenáct knih, Brit jen sedm. „V Evropě patří Česko k zemím s nejsilnější čtenářskou kulturou," praví Jiří Trávníček z Ústavu pro českou literaturu Akademie věd. Jeho slova potvrzují čísla, k nimž Ústav po každoročním průzkumu dochází.

Trochu škarohlídsky se již roky tvrdí, že lidé a zvláště mladí čtou čím dál tím méně. Že vysedávají raději u internetu než u knih… „Něco na tom asi je. Ale ono je těžké tvrdit, že se dnes čte méně. Nevidím to tak. A třeba u našich studentů vlastně ani není dost dobře možné, aby nečetli. Čtou. A vím, že to rozhodně není jen povinná četba, ale třeba i knihy v anglickém originále," říká Jiří Marek, který učí češtinu a dějepis na jihlavském gymnáziu. „Ve škole máme navíc velkou knihovnu, kde pracuje paní knihovnice na plný úvazek. A tady se dveře netrhnou. Samozřejmě, gymnázium je specifickou školou, jinde se mladí o literaturu asi tolik nezajímají. Pravidelně však navštěvuji brodský knižní veletrh a tam člověk vidí, že stále existuje spousta lidí nejrůznější věku, kteří mají knihy rádi," dodává Marek.

Produkce knih stále klesá

Loni se v Česku vydalo skoro devatenáct tisíc titulů, nejvíc od roku 1993. To však vůbec neznamená, že nakladatelé zažívají boom. „To rekordní číslo zkresluje. Pravdou je, že produkce českých knih už nějaký čas klesá, a to zhruba o čtyři pět procent ročně," upozorňuje Vladimír Pistorius, předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů.

Nakladatelstvím se z prodeje vrací stále méně peněz. Od ledna zvýšená DPH jim způsobuje problémy, jsou opatrnější. Nových knih bude v Česku vycházet méně. Naopak se zvedá produkce i prodej elektronických knih, přestože také na ně platí vyšší sazba DPH.

Daň z přidané hodnoty na knihy byla ještě před lety pět procent, teď je to čtrnáct procent. A příští rok to možná bude ještě o procento víc. „Knihy jsou kulturním bohatstvím, podle mě by měly mít alespoň stejnou daň jako služby, určitě ne takhle vysokou," míní Jitka Hladíková, zástupkyně ředitelky a ekonomka v Krajské knihovně v Havlíčkově Brodě. „I nás vyšší DPH na knihy ovlivňuje. Máme nějaký rozpočet a do toho se musíme vejít. Logicky tedy kupujeme méně knih," dodává.

V Krajské knihovně sice letos nezaznamenali o mnoho více zaregistrovaných čtenářů, jinde je tomu ale většinou jinak. Minimálně jednou za rok zajde do knihovny více než třetina obyvatel této země. Čtenářský průkaz má v Česku jeden a půl milionu lidí.

„Knihy jsou drahé. Já už si je chodím jen půjčovat. A když už si nějakou koupím, tak jedině něco opravdu zajímavého z literatury faktu," svěřuje se Petr Štěpán z Jihlavy.

A knihy jsou drahé nejen pro běžné lidi, ale i pro školy. Ty často nemají peníze na nové učebnice, na čemž opět prodělávají knihkupci a nakladatelé. „Učebnice pořizujeme postupně. Ale když koupíme pro ročník sto knížek, tak to je hned patnáct či dokonce dvacet tisíc korun," mluví za jihlavské gymnázium Jiří Marek.

Nakladatelství a knihkupectví žádají vládu, aby na nákup učebnic poskytla dvě stě milionů korun, tedy tolik, kolik zhruba činí roční výnos ze zvýšení DPH u knih. Ministerstvo přislíbilo nápravu, ovšem až příští rok.

ROMAN STREICHSBIER
REDAKTOŘI DENÍKU