Dřívější bohatá a zdobná výmalba středověkých kostelíků se alespoň částečně dochovala pouze na některých místech. Kostel sv. Jakuba Většího v obci Křeč u Černovic může nabídnout pašijový cyklus z doby kolem roku 1340.

Na místě dnešního kostela stála svatyně již před současnou stavbou. Chrám byl ve středověku zvětšen v gotickém stylu o presbyterium a věž a z původně románského kostelíka se dochovala pouze apsida. Když se kolem chrámu prohnala husitská vojska, bylo nutné stavbu opravit a nově zaklenout, a tak je stávající podoba z velké části z druhé poloviny 16. století.

Lineární styl

Jedná se o jednoduchou jednolodní stavbu s presbytářem doplněnou o věž, vstup a sakristii. Světlo do lodi proniká okénky se zalamovanými oblouky, pod jednoduchou sedlovou střechou probíhá kolem dokola členitá římsa rozdělující čelní fasádu na dvě poloviny.

Středověké nástěnné malby jsou dochovány na románské apsidě ve výjimečně autentickém stavu.
Scény z Kristova života se odehrávají v pásech dekorovaných na pozadí půlkruhově ukončenými arkádami. Jednotlivé náměty jsou od sebe odděleny sloupy, celkově však pás působí kompaktně.

V konše na vrcholu apsidy seděla postava obklopená anděly, z pásu pod Pašijovým cyklem se dochovaly pouze fragmenty rostlinného dekorativního pásu a iluzivní látkové zástěny.

Postavy jsou většinou oblečené do jednoduchých šatů. Typickým rysem maleb jsou výrazné linie, odpovídající tzv. lineárnímu stylu první poloviny 14. století.

Scény ukazují Kristův závěr života. První z dochovaných scén ukazuje Jidášův polibek, jímž je zrazen, za ní následuje Kristus před Pilátem, moment odsouzení ke smrti na kříži.

Výjev Korunování trním zobrazuje Krista mezi dvěma vojáky vtlačujícími bolestivý symbol umučení na hlavu.

Bičování je zpodobněno postavou stojící ve své nahotě u sloupu a vojákem držícím mučící nástroj.
Poslední nalezená scéna Nesení kříže upomíná na moment Šimonovy pomoci s nesením těžkého břemene.
Malby reprezentují uměleckou tvorbu poloviny 14. století a názorně ukazují výjevy bezprostředně související s učením církve.

Dochovaná apsida je pak názornou upomínkou na neustálý stavební vývoj křečského chrámu.

Anna Hamrlová - Autorka je absolventkou Dějin křesťanského umění na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, žije v Rynárci