Současný božejovský farář Karol Lovaš ještě jako slovenský novinář s Biľakem v roce 1998 pořídil rozhovor.

„Někomu to může připadat schizofrenní, ale on byl komu-nista-křesťan. A komunismu skutečně věřil, nedělal to pro zisk. Kdybychom my katolíci měli tak silnou víru, s jakou on věřil svým ideálům až do konce, bylo by nám lépe," tvrdí kněz, který dělal rozhovory i se slovenskými prezidenty a do Božejova zve řadu umělců.

Nejvíc ho zaráží, kolik ostré kritiky se na hlavu zemřelého  sneslo. „Překvapilo mě, kolik nenávisti je i v inteligentních lidech, když mu přejí, aby hnil v hrobě. Mám pocit, že někteří lidé mají velký problém s odpuštěním a Vasil Biľaka jim jen posloužil k ventilování vlastních problémů," domnívá se božejovský farář.

Podle něj je navíc kus Vasila Biľak v každém z nás. „Jsou to ti malí zakuklení socialisté a komunisté. Vidíme to na volebních preferencích v Česku i na Slovensku," říká Lovaš.

Ten nesouhlasí s tím, že by komunistický pohlavár nebyl schopen žádné sebereflexe. Dokládá to tím, že v rozhovoru s ním Biľak připustil, že měl před srpnem 1968 víc hovořit o nebezpečí, které nás čeká.

„A to, že nebyl odsouzen, přece není jeho chyba, ale selhala tu demokracie. Navíc naším cílem by nemělo být člověka odsoudit, ale zachránit ho," zdůrazňuje duchovní.

Karol Lovaš vzpomíná, jak měl Biľak vedle Panny Marie s Ježíšem na stěně zavěšenou holubici od Pabla Picassa. „Picasso, také přesvědčený komunista, mu ji namaloval při setkání na francouzské Riviéře," dodává farář.

Jako zajímavost uvádí i to, že když Biľak cestoval do Sovětského svazu, jako jediný z českých komunistů se vyznal v pravoslavných ikonách.

Biľakův životopis

Narodil se v rusínské rodině na východě Slovenska. V 11 letech osiřel, na krejčího se vyučil v Hradci Králové. Do KSČ vstoupil po válce, účastnil se Slovenského národního povstání. V letech 1954-89 byl v ÚV KSČ, v srpnu 1968 podepsal „zvací dopis".