Rozhodně o něm uvažuje i Zdeňka Karafiátová z Pelhřimova. „Hodně času trávím v lese, ráda chodím i na houby. Z klíšťat jsem si dříve nic nedělala, jednou jsem jich na sobě našla dokonce dvanáct. Loni na podzim jsem ale změnila názor. Našla jsem si pořádně nacucané klíště, nechala jsem si ho vyndat a myslela jsem, že to bude v pořádku. Jenže dva nebo tři dny nato jsem se už necítila dobře a posléze jsem přestala i chodit. Dostala jsem klíšťovou encefalitidu," svěřila se. Antibiotiky se podařilo nemoc zahnat, jenže při zatím poslední prohlídce se dozvěděla, že se nemoc začala vracet. „Očkovat se nechám, ale musím počkat, až budu zcela fit," dodala žena s tím, že dříve by na nějakou reklamu v televizi nedala, ale když nemoc poznala na vlastní kůži, je opatrnější.

Bude více klíšťat

Vedoucí protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina Alena Dvořáková srovnala situaci v našem regionu v minulém roce s tou, jaká pravděpodobně nastane letos. „Loni došlo k poklesu počtu klíšťat jak v našem kraji, tak v celé republice. Podílela se na tom především suchá zima s vysokými mrazy, což přežívání klíšťat nesvědčí. Naopak letos byla zima celkem mírná s četnými srážkami, očekává se tedy nárůst klíšťat a zvýšená nemocnost na klíšťovou encefalitidu," sdělila vedoucí. Lze podle jejích slov počítat s tím, že se v přírodě s klíšťaty setkáme, jakmile roztaje sníh.

Dvořáková také dodala, že Vysočina patří dlouhodobě mezi tři kraje s nejvyšší nemocností v České republice – v roce 2012 zde napočítali 53 nemocných, to znamená 10,3 případu na 100 tisíc obyvatel. „V loňském roce jsme vykazovali pouze dva nemocné s klíšťovou encefalitidou z ok-resu Pelhřimov. Nemocnost v tomto okrese je dlouhodobě nízká ve srovnání s ostatními okresy v Kraji Vysočina," uvedla.

Právě teď je vhodná doba pomýšlet na očkování. „Očkovat proti klíšťové encefalitidě lze celoročně, ale teď je nejvhodnější čas pro ty, kteří chtějí být chráněni na letošní jarní a letní sezonu. Očkování sestává ze tří dávek a  provádějí ho praktičtí lékaři a očkovací centrum Avenier v Jihlavě," zmínila Dvořáková.
Lidé o očkování stojí. „Proti klíšťové encefalitidě očkujeme po celý rok. Od té doby, co je toto očkování propagované v televizi, řekla bych, že zájem o něj stoupl. V současné době očkujeme několik lidí týdně," sdělila praktická lékařka Lenka Křikavová. Srovnala přitom očkování proti klíšťové encefalitidě s tím proti chřipce. „O něj je podstatně menší zájem, protože se lidé zaprvé asi víc onemocnění encefalitidou bojí a zadruhé panuje názor, že chřipku po očkování proti ní naopak dostanou, i když nic takového není vůbec prokázané," dodala lékařka.

Pokud si přisáté klíště najde dárce krve, měl by kromě svého zdraví brát ohled i na zdraví pacientů, kteří dostanou jeho krev. „Čtyři týdny od nalezení klíštěte se darovat krev nesmí, aby se případná nákaza boreliózou nebo klíšťovou encefalitidou stihla projevit. Pokud člověk o klíštěti neví, nezjistíme to ani my. Sérologické vyšetření na klíšťovou encefalitidu se nedělá nikde, testy na boreliózu sice existují a dělají se, ale nepatří ke screeningovým vyšetřením vzorku krve po darování. Proto pokud si po odběru najde dárce klíště, je třeba nás kontaktovat, stejně jako v případě, že u něj těsně po odběru nebo následující den propuknou příznaky nějakého infekčního onemocnění," upozornil zástupce primáře oddělení hematologie a transfúziologie pelhřimovské nemocnice Hynek Poul.

Dodal také, že u dárců nejde testovat všechny choroby a infekce, není to možné ani technicky, a navíc by to vedlo k extrémním nákladům. „Z toho důvodu je dárcovství do velké míry o zodpovědnosti dárce," podotkl lékař.

V případě, že se nechá dárce očkovat proti klíšťové encefalitidě, smí darovat krev už za dva dny poté, takže očkování, pokud po něm nenastanou žádné komplikace, není problém.