A brzy bylo jasné, že se jednalo o moc dobrý nápad. „Je to úžasný nápad, moc se mi líbil, proto jsem na nabídku okamžitě kývl," řekl hned po příjezdu do Pelhřimova Patrik.

Přicestoval z Jihlavy, ale když usedal jako živá kniha mezi regály se skutečnými knihami, aby nechal svůj příběh „číst" první čekající zájemce, byl myšlenkami na turecko-řecké hranici, kam před několika měsíci vycestoval pomáhat uprchlíkům. „Příběh je to samozřejmě ze života, ale taky bude záležet na těch, kteří si se mnou přijdou povídat, co je bude nejvíc zajímat," přiblížil vlastně princip pátečních knihovnických setkání Patrik.

Organizátoři pořadu Živá knihovna z Městské knihovny Pelhřimov se pro páteční akci spojili s lektory z organizace Hodina H a využili také pohostinnosti kavárny Ateliér, která poskytla pro dvě „živé knihy" zázemí.

Nápad se před zhruba deseti lety začal zkoušet na hudebních festivalech. V Pelhřimově měl v pátek premiéru, ale jakousi předpremiéru si už před několika lety zkusili v Hodině H, kde zahraniční dobrovolníci vyprávěli své příběhy pelhřimovským studentům.

V prostorách Hodiny H i v Ateliéru i tentokrát zněla vedle češtiny také španělština, neboť mezi osobnostmi, které přišly vyprávět svoje příběhy, byla i Naty, která pochází z Kuby, ale už zhruba deset let bydlí v Pelhřimově. Nebo Peruánec Roberto, který žije osmnáct let v Humpolci.

Další příběhy už nevoněly dálkami a exotikou, přesto nebyly méně působivé. Nevidomí Petra a Ladislav, kteří zavítali do Pelhřimova rovněž z Jihlavy, povídali o světě, kde pomáhají vodicí psi. Daria pro změnu přiblížila zkušenosti, které získala jako koordinátorka projektu OKNO – otevři k násilí oči.

Silné příběhy existují často hned vedle nás. „Hned první čtenáři odcházeli s husí kůží," musela konstatovat Eva Havlíčková ze spolupořádající Hodiny H.

Živá knihovna by se mohla v Pelhřimově opakovat už na podzim v rámci Týdne knihoven.