Ve volném čase totiž místo projektů staveb tvoří modely českých a moravských hradů a zámků. Z jeho práce mají radost především děti, jelikož si vzpomínku na příjemný výlet na hrad či zámek mohou uchovat doma na poličce stále živou.

Jak jste se k této činnosti dostal?
Před třemi lety mi jednak ubylo práce v projektování, a jednak jsem chtěl také trošku vybočit ze stereotypu svého zaměstnání. Začal jsem tedy tvořit věže, a tou první byla vyhlídková věž v Havlíčkově Brodě. Havlíčkobrodské muzeum si nakonec vyžádalo model celého kostela. To byl můj první model. Poté jsem pokračoval s hradem Kámen a zámkem v Kamenici nad Lipou.

Zkuste laikům přiblížit tvorbu takového modelu.
Nejdřív si sháním  základní rozměry půdorysu dané stavby, fotografie fasád a celkového vzhledu budovy. Poté  na počítači vytvořím takzvaný „bílý model" bez namalovaných fasád. Pokud něco nevychází a nesedí, je potřeba model ještě upravovat. S grafikou mi většinou pomáhá jeden student, s překlady návodů ke stavbě  a historií památky překladatelé, se stříháním, lepením a rýhováním pak  paní Vytisková. Občas se zapojí i maminka. Konstrukci modelů se snažím tvořit tak, aby stavbu zvládli složit hlavně „nemodeláři". Pro modeláře jsou moje modely jednoduché. I když jednou si můj model chrámu svaté Barbory v Kutné Hoře koupil zručný modelář, a ten si ho ještě „vytunil" tak, že z mých původních 61 dílů vytvořil 3600 dílů.

Zkoušíte i jiné typy staveb?
Opravdu se soustřeďuji spíše na ty hrady a zámky. Hrady jsou celkově nejzajímavější, protože mají na rozdíl od zámků nepravidelný půdorys. Navíc se ani nebojím, že bych někdy zvládl vyrobit modely všech našich památek. Přeci jen jich je v republice kolem dvanácti set a to nesložím ani do důchodu. Nicméně jsem pracoval také na modelech budov Westernového městečka v Šiklově mlýně a na zakázku jsem vytvořil například model pivovaru v Dalešicích. Do budoucna bych možná ještě chtěl zkusit nějaké lázeňské budovy. K stavbám vyrábím také travní posypy a molitanové stromečky pro realističtější vzhled modelu.

Co vás na tvorbě baví nejvíce a co naopak nejméně?
Abych pravdu řekl, nejraději se už dívám na hotový model. Také mě moc těší, když uspořádám výstavu a lidem se vystavené modely líbí. Jedna paní mi dokonce volala, že si mé modely ještě vylepšila, vystavila a nakonec poslala i fotky. To je takové milé. Problém je v tom, že se jedná o okrajové a nevyhledávané „zboží", takže se moc nekupuje. Děti by si to sice někdy rády doma zkoušely, ale rodiče se vymlouvají na prach nebo nedostatek místa. Přitom si myslím, že právě u dětí pomáhá modelářství rozvíjet jemnou motoriku, trpělivost, představivost a vnímání 3D prostoru.

Ivan Zadražil

Sedmačtyřicetiletý stavební projektant se narodil v Počátkách. Několik let žil také v Černovicích a Humpolci. V současné době má trvalé bydliště v Pelhřimově. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích. 

Aneta Slavíková