Jím Ivana Hefková nechala zdemolovat plot, který dělil její pozemek od zahrady rodiny Pražákových. Hefková argumentuje tím, že plot stál na jejím pozemku a že jí došla trpělivost.

„Už jsem si toho nechala líbit hodně. Už si tam nepostaví nic, všechno jim zničím," říká na adresu rodiny emotivním hlasem žena, která demolici pro jistotu sama oznámila na policii.

Trpělivost ovšem dochází 
i Pražákovým, kteří do Obrataně dojíždějí za babičkou. „Servala plot a zídku, aniž by nás upozornila, a poškodila habry. Budeme žádat náhradu škody," uvedla Vladislava Pražáková. Její manžel kvůli tomu podal na policii trestní oznámení. Jak uvedla pelhřimovská policejní mluvčí Hana Kotková, policisté šetří, zda šlo o poškození cizí věci.

Jak už dříve řekl Milan Pražák, dělicí plot postavil podle historické hranice z 30. let 
20. století a ze svého materiálu. Hefková ale tvrdí, že kámen byl její a že si jím Pražákovi obložili i bazén na zahradě. To Pražákovi považují za lži. „Plot zaplatím a omluvím se jedině tehdy, pokud se prokáže, že stál na jeho pozemku," říká Hefková. Pražákovi ale chtějí za plot náhradu 60 tisíc korun. Hefková namítá, že zmenšením svého pozemku přišla o více než 
150 tisíc korun. Už dříve si navíc objednala geodeta, který vytyčil hranici tak, že zabíhá až do zahrady Pražákových. Jenže tím se zmenší pozemek Pražákovým, kteří pak mohou argumentovat stejně jako Hefková, že platí daň z nemovitosti z jiné plochy, než jakou zabírají.

Ať mě dá k soudu

Odborníci říkají, že nesrovnalosti v historických hranicích pozemků jsou běžné a ani digitální přeměření nenastolí spravedlnost, protože stejně vždy někomu přidá, nebo ubere. Pokud se sousedé nedomluví, řešením je už jen soud, ale za ten už se musí zaplatit.

K soudu ani jedna strana jít nechce. „Ať mě k soudu dá on," namítá Hefková. „Jsme ochotni se domluvit na rozměření, ale ona na jednání nepřišla," oponují Pražákovi.

Obě strany si myslí, že věc má řešit stavební úřad v Pacově. Jeho pracovník Martin Čech ale říká, že úřad nic nezmůže. „Jde o majetkoprávní spor, obě strany odkazujeme k soudu," říká. Na místo jej přivolal obrataňský starosta, ale až ve chvíli, kdy bagr uboural zídku.

Podle Čecha Hefková nesplnila povinnost informovat úřad o chystaných stavebních pracích, v tomto případě o demolici. Proto případné další bourání nařídil zastavit.

Pacovský stavební úřad také už déle řeší přístřešek na zahradě Pražákových. Podle Ivany Hefkové jde o černou stavbu, která stála u dělicího plotu a byla na jejím pozemku.

Přišlo udání

Na nařízení stavebního úřadu o jejím odstranění ale Milan Pražák reagoval tím, že přístřešek odřezal z patek. Tím se z něj „papírově" stala movitá věc, kterou úřad administrativně jí „honí" po zahradě. Milan Pražák ale namítá, že movitá věc není stavba, takže ji úřad nemá co řešit. A dodává, že jako vstřícný krok přístřešek přemístil víc do zahrady.

Podle jeho manželky zažívá rodina nervy i kvůli udání, ve kterém někdo obviňuje jejího muže z praní špinavých peněz. Text je podle Pražákové podepsán exředitelem obrataňské školy, ale ten ho prý nepsal, a někdo jeho jméno zneužil. „Nechci se nic domnívat, ale je mi jasné, že to souvisí s celým případem," říká Vladislava Pražáková.

Na místě demolice byl i obrataňský starosta Josef Hovorka. „Nemůžu posoudit, na čím pozemku plot byl. To nerozhodne ani obec, ani úřad, ani policie. Buď se musí na hranicích domluvit, anebo jim to nařídí soud," říká starosta, který si myslí, že pozemky nejsou tak malé a tak lukrativní, aby se muselo bojovat o každý centimetr.

Hefková ještě loni na podzim tvrdila, že na pozemku hodlá stavět. Teď už prý ale nechce. Použití bagru je už druhým jejím pokusem o posun hranic. Už předtím začala stavět plot na zahradě Pražákových. Ti ho ale vytrhali.

Jan Mazanec