Škola, která v sobotu otevřela své dveře veřejnosti, se snaží jít, co se týče výuky, s dobou. Podle ředitele Otakara Březiny ve škole postupem času určité obory zrušili a k jiným se naopak vrátili. „Jde spíš ale o to, že například zaměření oboru nějakým způsobem měníme a přizpůsobujeme potřebám trhu práce. Spíš než bychom zcela změnili obor, tak postupně vyvíjíme obsah vzdělání. Navíc od roku 1989 udělalo zemědělství velký skok dopředu a my se tomu samozřejmě musíme přizpůsobit,“ přemítal Březina.

Humpolecká zemědělka se navíc v roce 2004 sloučila spolu se třemi do té doby samostatnými pracovišti do jednoho subjektu. Od té doby tak zájemcům nabízí ještě více oborů. „Nicméně takové ty nosné zemědělské obory, jako jsou například agropodnikání, chovatelství, mechanizace a služby nebo opravář zemědělských strojů, v podstatě u nás na škole zůstávají,“ řekl Březina.

Houbaření v okolí Vojnova Městce.
Už rostou. Vysočina se stává rájem pro všechny houbaře

V Kraji Vysočina jsou podle Otakara Březiny také školy, které vyučují zemědělské obory, ale školní statek v Humpolci je už prý v podstatě na Vysočině jediný. „Když děti přichází do školy, tak nemají příliš mnoho pracovních návyků. Velká část z nich třeba nemá vůbec žádné zkušenosti se zemědělstvím. Bez školního statku, který je tady právě od toho, aby poskytoval studentům praxi, bychom si tedy těžko uměli představit, že bychom vzdělání mohli dělat kvalitní,“ pochvaloval si Březina spolupráci se školním statkem.

Přestože je Česká zemědělská akademie v Humpolci sloučená z několika škol, letošní výročí samozřejmě nejvíce zajímalo absolventy ze zemědělské školy v Humpolci. „Výročí jsme situovali spíše na takový rozšířený den otevřených dveří než na nějaké velké oslavy. Pamětníci, absolventi a další zájemci si tak mohli areál školy projít a podívat se, kam dříve chodili a co se ve škole změnilo,“ nastínil Březina, jak sobotní oslava vypadala.

„Na zemědělku jsem chodil, proto jsem se sem dneska přišel s rodinou podívat. Od doby, co jsem maturoval, což bylo v roce 1995, jsem tu nebyl. A co jsem zatím viděl, tak se tu mnoho nezměnilo,“ zavzpomínal Milan Machovička z Pelhřimova.

Angličtinářka pelhřimovské střední školy sbírala poznatky v Oxfordu.
Angličtinářka pelhřimovské střední školy sbírala poznatky v Oxfordu

Součástí tohoto programu byla také prohlídka botanické zahrady. „V botanické zahradě máme pestrou skladbu stromů a dřevin. Součástí je také několik desítek políček o velikosti zhruba jeden metr čtvereční, kde se na pěstování nejrůznějších plodin podílí sami studenti. To, co vypěstují, pak zase mohou využívat jako pomůcky nebo ukázky pro další studenty,“ přiblížil Březina možnosti botanické zahrady.

Hodinu před polednem pak od školy vyrazil průvod zemědělské techniky. Velké zemědělské stroje, jezdci na koních, traktor s prasátky nebo kočár s koňmi pokračovali přes Horní a Dolní náměstí až ke školnímu statku, kde si malí i velcí mohli mimo jiné také prohlédnout například zařízení kravínů, ale i historickou budovu, ve které humpolecká zemědělská škola sídlila do roku 1960, a kde následně potom fungoval internát.