Co vás vedlo k rozhodnutí kandidovat na senátora?
Považuji se za krizového manažera. Vlastně i v počátcích mého podnikání mi všichni předpovídali hodně rychlý konec. Dnes je ve firmě řada schopných mladých lidí, a tak se mohu věnovat tomu, co mě vždycky podvědomě zajímalo. Politice. Ta je nyní v takovém marasmu, že pokud ji obrazně řečeno nazveme podnikem, tak podnik Česká republika je v krachu. Ale čím větší je problém, tím větší je příležitost pro zlepšení. A to je pro mě výzva minimálně zjistit, jestli je nějaká šance s tím něco dělat a uplatnit své zkušenosti a pomoc alespoň něco zlepšit. Pokud bych usoudil, že ta šance neexistuje, tak půjdu od toho.
Jak se na vaši kandidaturu dívá rodina?
Rodina je dnes manželka, protože děti už jsou dospělé. Samozřejmě jsem ale o všem hovořil se synem. Chápe, že je to pro mě výzva a stojí při mně. Manželka, jako i celá rodina, mě vždycky podporovala.
Váš syn je ženatý, má syna. Jaký je Stanislav Bernard dědeček?
Zatím jenom seznamovací. (smích) Malému je půl roku, takže teď je to záležitost především maminky.
Podnikáte, cestujete, jste hodně časově zaneprázdněn. Odměníte se alespoň dovolenou?
Letos jsme se chystali do Nepálu, ale nakonec to nevyšlo. Hodně sportuji. Rád hraju fotbal, tenis, lyžuji, jezdím na kole. A právě horské kolo mě letos nejvíc chytlo. Relaxuji tím, že jezdím přírodou. Neznám lepší lék na stres a napětí. Právě kontaktní část kampaně vedu tak, že za voliči jezdím na kole. Spojím příjemné s užitečným, projedu se a v hospodě promluvím s lidmi. Od června jsem ujel něco okolo patnácti set kilometrů.
Více informací o Senátních volbách se dočtete ZDE