VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Až bude Kajínek na svobodě, tak lidem zevšední, říká režisér Petr Jákl

Před sedmi lety natočil režisér Petr Jákl film, ve kterém volně zobrazil osudy doživotního vězně Jiřího Kajínka. Film točil hlavně jako obraz devadesátých let, kdy bylo v Česku těžké odlišit policistu od zločince a zločince od podnikatele. Policie už podle režiséra prošla ozdravným procesem. Na některé temné kouty minulosti si však dodnes neumíme posvítit. A tak se je prezident Miloš Zeman rozhodl vymést - tak nějak po svém.

14.5.2017
SDÍLEJ:

Petr JáklFoto: DENÍK / Luboš Jeníček

Co vás napadlo, když jste se dozvěděl, že chce prezident udělit Kajínkovi milost?
Tu zprávu jsem četl dvakrát, abych se ujistil, že jsem se nepřekoukl. Byl bych raději, kdyby se dělo to, co si ze všeho nejvíce přeje sám Kajínek – aby byl obnoven proces. S milostí je totiž spojeno to, že Kajínek nemůže prokázat svou nevinu. A tak na něm ulpí nálepka vraha. Znám ho ale jako člověka, který se dívá dopředu. A tak si myslím, že je teď šťastný, přestože ho ta zpráva v první chvíli musela šokovat stejně jako mě.

Jak se podle vás změní Kajínkův mediální obraz, až opustí věznici?
Málokdy se stane, že by někdo tak dlouho seděl ve vězení, během pobytu se proslavil a pak se dostal ven v podstatě jako celebrita ze show byznysu. Až bude Kajínek na svobodě, tak podle mně lidem postupně zevšední. Teď je pro ně zajímavý mimo jiné proto, že je nedosažitelný, tajemný, vzdálený. Až ho opustí celu, může na něj hodně lidí změnit názor – k lepšímu či k horšímu. To záleží na tom, jak se bude chovat. Bude zajímavé to sledovat.

Věříte v jeho nevinu?
Když jsme točili film, jsem poznal Kajínka jako energického člověka, který pevně věří, že se to jednou zlomí. Nechápal jsem to. Ve vězení s ostrahou je člověk pod ohromným tlakem, časem rezignuje, zklidní se. Jeho nezdolnost jsem si nakonec vysvětlil tak, že opravdu neudělal to, z čeho byl obžalován. Nevím totiž, co jiného by mu mohlo dodat sílu k tomu, aby se tolik let a s neochabujícím úsilím pokoušel prokázat svou nevinu.

Podpořil váš názor na Kajínkovu nevinu nějaká fakta, která jste objevil při natáčení filmu?
Snažil jsem se před natáčením sejít i s druhou stranou. S bratrem toho zastřeleného muže Vojtěchem Pokošem. A zjistil jsem, že v okolí Plzně byli ti normální podnikatelé, lze-li to tak říci, vyděšení, vystresovaní, šikanovaní. Soupeřily tam spolu dvě skupiny policie a obě kolem sebe rozsévaly strach. Tehdy to byl hrozný Klondike, děly se hrozné věci. Proto jsem film pojal jako obraz systému.

Většina lidí ale film vnímá jako romantický příběh vězně.
S tím jsem musel počítat a nevadí mi to. Ale chtěl jsem vytvořit především dobový obraz a popsat, nakolik tehdy byla policie propojená s mafií. A při rozplétání toho příběhu jsem nenašel žádné logické spojení s Kajínkem. Ten se v podsvětí kolem Plzně objevuje až ve chvíli vražd. Ptám se – proč? Proč zloděj, který si nakradl dost peněz, najednou začne chladnokrevně vraždit? Jaký měl motiv?

Co vás nejvíce zarazilo, když jste studoval podklady?
Vyšetřování probíhalo podivně. Korunní svědek Pokoš změnil identikit až po dvou měsících. Původně popsal úplně jiného muže. Na podobu Kajínka se rozpomněl ve chvíli, kdy měl jít do vězení. A nešel. Náhoda? I ostatní svědci po čase měnili výpovědi. Dnes tyto pochybnosti vnímají všichni jako běžné, ale před těmi sedmi lety to tak nebylo. Kajínek byl pro veřejnost vrah a basta. Když utekl z Mírova, šeptali si lidé – bacha, zavírejte dobře okna! Jinak přijde Kajínek a podřízne vás. Pak se v tom ale začal vrtat Josef Klíma, já jsem natočil film, téma uchopila i ostatní média, protože bylo atraktivní. A dnes už nikdo nepochybuje o tom, že vyšetřování vraždy Štefana Jandy a jeho strážce Juliána Pokoše tehdy nebylo úplně čisté.

Jak velká je podle vás naděje, že se dozvíme, zda je Kajínek vinen anebo nevinen?
Pokud soud neobnoví proces, nezbývá nám nic jiného, než se spolehnout na vlastní pocit. Představte si, že na policejní služebnu přijde chlap a řekne – to nebyl Kajínek. Byl jsem to já, kdo tehdy střílel! Nikdo mu to dnes nebude věřit. Řekne se – cha, to je asi nějaký fanoušek Kajínka! Chce mu pomoci anebo se proslavit. Nevím, jak udělení milosti zdůvodní pan prezident. Ale myslím, že i v jeho postoji k případu budou osobní pocity hrát velkou roli.

Autor: Lenka Králová

14.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Eliška Kubíková pracuje v jihlavské zoologické zahradě 28. rokem. Od roku 2005 stojí v jejím čele. Během jednoho roku ji chce předat dál.

V horizontu jednoho roku chci zoo předat dál, říká Kubíková

Žáci základní školy v Pelhřimově se zúčastnili kurzu angličtiny.
6

Pelhřimovští žáci studovali angličtinu v přírodě

Právě jsme se narodili

Pelhřimov - V pelhřimovské porodnici se narodila další miminka.

Pelhřimovský domov seniorů má už pár dní novou kapli

Pelhřimov – Klienti Domova pro Seniory Pelhřimov prožili slavnostní chvíle při žehnání nové kaple a křížové cesty, které se nacházejí přímo v budově. Žehnání se ujal pelhřimovský kněz Martin Brácha, který tu odsloužil i první mši.

VIDEO: Vojenská auta zdolávají terén

Vysočina - Terénní jízdu předvedli v sobotu v areálu Radarka u Koněšína řidiči historických vojenských vozidel. Na Radarku je zavedla trať letošního ročníku závodu O zlomenou poloosu.

OBRAZEM: V zámecké zahradě roste okolo sedmdesáti druhů pivoněk

Vysočina - Soukromé zámecké zahrady Thamary Kinsky ve Žďáře nad Sázavou se po roce opět otevřely veřejnosti. Tentokrát si příchozí mohli užívat i bohatý doprovodný program.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies