Je polepen rozvrhem, kam zájemci mohou napsat, co, jaký den a v jaký čas by na této veřejné platformě chtěli předvést. Kolemjdoucí tak už měli možnost zhlédnout například prezentaci nejčtenějších titulů z dětského oddělení městské knihovny nebo se seznámit s čínským cvičením Čchi-kung.

„Chtěli bychom, aby altán využívali lidé i jako místo k odpočinku, nemusejí se bát sem vstoupit. Když prší nebo naopak nepříjemně svítí slunce, mohou se sem schovat, protože altán je zastřešený. Děti si mohou pohrát s dřevěnými kostkami a jsou zde vylepeny také historické fotografie Humpolce, které si kdokoli může prohlédnout," řekl třiatřicetiletý architekt z Humpolce Petr Machek, v jehož hlavě vznikl nápad postavit tento stánek.

Proč jste se rozhodl zrealizovat tento projekt?
Loni na podzim v Humpolci vznikla určitá iniciativa organizovat kulturní akce, se kterou přišly Monika a Iveta Čermákovy. V bývalém Čemolenu organizovaly večery, kde bylo více typů akcí jako výstava, koncert a podobně. Skončily s tím teď někdy na jaře. Viděl jsem velkou nevýhodu v tom, že se to odehrává v uzavřeném prostoru, což je omezující. Chodí tam jen určití lidé, časem organizátorům dojde energie v takovém prostoru akce pořádat a musí se opět najít někdo další. Když nějaká iniciativa vznikla, je škoda, aby zanikla. Tak mě napadlo použít veřejný prostor, kde je výhoda, že se lidé procházejí okolo, mohou se zastavit a třeba tam zorganizovat něco sami, což bylo naším záměrem. Může se toho chytit více lidí, nemusí to táhnout jeden člověk a může si to žít vlastním životem.

Jak hodnotíte prozatímní obsazenost kalendáře akcí?
Je idealistické si myslet, že se jen altán postaví a celý se najednou zaplní. Lidé jsou totiž zvyklí, že někdo něco uspořádá, že jenom přijdou a je to hotové. Takže nestačí postavit prostor a čekat, ale alespoň v začátku se tomu musí věnovat energie a musíme se snažit umístit sem co nejvíc aktivit. Lidé si časem uvědomí, na co je to dobré a že můžou přijít sami.

Takže i vy jako organizátoři sami oslovujete skupiny lidí, které by zde mohly vystoupit?
Než jsme altán postavili, hledali jsme podporu finanční a právě i podporu skupin a jednotlivců, kteří by se do toho mohli pustit a něco tady zorganizovat. Kdybychom zjistili, že není vůbec žádný zájem, nedělali bychom to. Ale vypadalo to pozitivně a stále vypadá, ale je tady pořád takový problém, řekněme jakýsi psychický blok lidí sem přijít a něco tady udělat. Lidé jsou zvyklí, že jsou stanovené nějaké kulturní prostory, kde mají kompletní vybavení a podobně, tohle je trochu alternativa. Ale mělo by to mít výhodu, že o vystupujících bude vědět víc lidí, protože tady je to docela frekventované, chodí tudy dost lidí.

Proč altán stojí právě v parku Stromovka a ne jinde?
Celý koncept tohoto je, že bychom altán rádi ve městě posouvali, že bychom využívali veřejná prostranství, která v Humpolci jsou, a obecně si myslíme, že jsou málo využívaná. Dnes je trend nechodit ven s tím, co umím. Spíš sedět doma nebo jít do hospody a nebýt venku. Takže toto je podpora veřejných prostranství, park díky tomu ožívá nebo může ožít náměstí, když bude stát altán tam. A proč konkrétně tady? Protože je příjemné mít v létě v parku altán.

Je nějaké datum, kdy platforma zmizí a bude konec?
Záleží hlavně na tom, jak se uchytí. Tohle je experiment. Zkoušíme, zda lidé budou mít zájem o využívání a pokud ano a bude tu nějaká všeobecná podpora, tak ji budeme posouvat.

Jaký typ lidí či skupin zatím nejvíce projevuje zájem o předvedení svých aktivit?
Než jsme platformu postavili, chtěli jsme, aby už tam nějaké akce byly, aby to navnadilo další účastníky. V tom nám pomohla rodinná centra, Cipísek či Kruhcentrum, která potřebují prostory pro své aktivity, a přišlo jim dobré, že to tady je. Ta to využívají docela dost, ale rádi bychom, aby sem šli i jednotlivci. Třeba aby si tady různé kapely uspořádaly veřejnou zkoušku.

Zuzana Rodová