Vojáci se snažili tento stav změnit nabídkou k odkupu přibližně tří tisíc metrů čtverečních pozemků, na nichž léta hospodaří. Neuspěli. „Snahou armády nyní je minimalizovat náklady, zej᠆ména pokud se týká nájemného. Proto jsme dostali za úkol prověřit, jestli by alespoň někteří současní vlastníci pozemků nesouhlasili s prodejem,” vysvětlil pohnutky k podání návrhu Václav Kuneš z Vojenské ubytovací a stavební správy ČR.

Městští lesníci

V Pelhřimově vojáci nepochodili. Tamní zastupitelé žádost jednomyslně zamítli hned z několika důvodů. „Armáda se podrobuje reorganizaci, nikdo dnes netuší, jak to s ní bude za pár let. V případě, že by se pak třeba rozhodla pozemků zbavit, by nám mohly vzniknout potíže,” uvedl starosta Pelhřimova Leopold Bambula.

Prodej pozemků vojákům předtím nedoporučili ani radní. Ti se přiklonili k názoru městských lesníků. „Když jsme v roce 1991 přebírali část tehdejšího vojenského území, prostor nebyl v nejlepším pořádku. Navíc veškeré lesy široko daleko patří městu. Připadá nám proto nelogické se těchto pozemků bezdůvodně zbavovat,” řekl ředitel městské správy lesů František Kučera.

Vlastnické vztahy na křemešnickém vrcholu jsou vůbec spletité. Na dotyčném městském území stojí kromě vojenské budovy také rozhledna Pípalka. Ta patří Ministerstvu obrany s tím, že turisté ji mají zapůjčenou na padesát let.

Vojáky záporné stanovisko Pelhřimovských nepřekvapilo. S tím, že v oploceném prostoru pod rozhlednou nebudou pánem, tak trochu počítali. „Víceméně všichni oslovení vlastníci se dosud zachovali stejně. Počítají s tím, že na dlouhodobém pronájmu vydělají,“ neskrýval Kuneš.

Je to i zdroj příjmů

Pelhřimov není výjimkou. „Na Křemešníku stojí vysílač i věž. Proto je v našem zájmu udržet pozemky v majetku města. Je to i zdroj příjmů,“ připustil na zasedání zastupitelstva místostarosta Tomáš Dufek.

Vojenská přítomnost na nejvyšším kopci v okrese má dalekosáhlé kořeny. Vrch zabrala už v roce 1939 Hitlerova armáda jakožto strategický krajinný bod.

Tenkrát se samozřejmě jednalo o několikanásobně větší území, než jakým je to dnešní. Po válce tam začali působit pro změnu čeští vojenští radisté. Jak už bylo řečeno, nedlouho po sametové revoluci se dotyčný prostor zmenšil vpodstatě na území obklopující vyhlídkovou věž.