Nalezený smírčí kámen se vrátí zpátky na své místo

Před deseti lety ho ale ukradl neznámý zloděj. Letos se pelhřimovským policistům po dlouhém pátrání podařilo tento kámen, který je navíc kulturní památkou, najít.

„Smírčí kámen jsme našli na soukromé zahradě několik desítek kilometrů od Zachotína,“ sdělil policejní komisař Ondřej Fučík. Pachatel je ale stále neznámý.

„Nemůžeme tvrdit, že člověk, u kterého jsme kámen našli, ho před deseti lety z hráze ukradl. Je to dlouhá doba a památka tak mohla putovat, jak se říká z ruky do ruky,“ pokračoval Fučík. Případ je zatím odložený, ale jak komisař dodal, neznamená to, že se po pachateli nebude dále pátrat.

Před zloději ho ochrání beton

„Budeme pořád pracovat na tom, aby se nám podařilo najít skutečého viníka,“ přislíbil Ondřej Fučík. K nalezení kamene vydatně přispěli i obyvatelé obce. „Bez jejich všímavosti bychom se na jeho stopu nedostali,“ zdůraznil Fučík.

Nalezený smírčí kámen se vrátí zpět na své místo, kam patří, tedy na hráz Kladinského rybníka. „Kámen slavnostně vrátíme na místo přibližně za měsíc. Pro jistotu ho zabetonujeme do země, aby se znovu nestal terčem nějakého zloděje,“ popsal místostarosta Zachotína Martin Vacke.

Jak dodal Vladimír Staněk ze státní památkové péče pelhřimovského městského úřadu, není tato krádež ojedinělá. „Smírčí kameny se kradou docela často,“ potvrdil Staněk. A co k tomu zloděje vlastně vede? „Smírčí kámen je jistý druh uměleckého díla, takže je svým způsobem atraktivní i pro zloděje,“ vysvětlil Vladimír Staněk.

Několik pověstí

Největší význam ale smírčí kámen má na místě, kde je postaven. Jeho peněžní hodnota se odhaduje na několik desítek tisíc korun, ale mnohem větší je jeho význam po stránce historické a kulturní.

„Smírčí kameny se stavěly na místech, kde se stala nějaká nešťastná událost. Lidé ho dávali tam, kde někdo zahynul. Nebo ho také stavěli obvinění z nějakého zločinu či vraždy, aby tak dosáhli odpuštění,“ popsal Vladimír Staněk. K účelu zachotínského kamene se stahují hned dvě pověsti. Zatím se neví, která z nich je pravdivá.

„Jedna říká, že hráz mezi dvěma rybníky, neustále praskala, a aby se tomu zabránilo, měl se na hrázi zakopat první člověk, který tudy přejde. Povídá se, že je tam proto pohřbená cikánská rodina i s vozem, ale také svatba,“ líčil Vacke. Druhá pověst se vztahuje rovněž ke svatbě. „Ta uvádí, že kámen připomíná svatbu, která přes hráz jela, spadla do rybníka a utopila se tam,“ vyprávěl Vacke. „Ať už je pravdivá kterákoliv pověst, bude ji zanedlouho smírčí kámen znovu po deseti letech připomínat tak, jak to má být,“ uzavřel Martin Vacke.