VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stehlík: Sedlákovi nejvíce otravuje život úřední šiml

Pelhřimov – Vnést zdravý selský rozum do vztahu s úředníky. Více si vážit půdy a učinit pro zachování její úrodnosti, co jenom půjde.

3.6.2011 4
SDÍLEJ:

Josef StehlíkFoto: DENÍK/Michal Vítů

Tak zní nejbližší úkoly Asociace soukromých zemědělců, kteří měli valnou hromadu včera v Pelhřimově. Hovořili jsme s předsedou tohoto hnutí Josefem Stehlíkem.

Co v současnosti nejvíce tíží českého sedláka?
Zcela zodpovědně mohu říci, že nás trápí především byrokracie. Rozumíme tomu, že dostáváme dotace, jsme tedy svým způsobem vázáni na státní správu, musíme předkládat určité doklady. V mnoha případech ale přesahují požadavky úředníků rámec nejenom evropských směrnic, ale kolikrát přímo zdravý rozum. I z toho důvodu jsme se asi před třemi roky zasadili o vznik antibyrokratické komise na ministerstvu zemědělství.

Občas prosáknou i zprávy o znepokojení zemědělců s cenovou politikou či nepřejícím počasím.
Je to tak, máme však zjištěno, že naši členové se většinou dokáží s těmito nepříznivými vlivy popasovat. Někdy to jde hůře, jindy snáze. Do opravdu složité situace je ale dostávají především přemrštěné požadavky úředníků.

Na schůzi se mluvilo i o zachování úrodnosti půdy. Nepřipadá vám, že se tato otázka v praxi zanedbává?
Za největší problém českého půdního fondu považuji nadměrnou erozi. Vzhledem k tomu, že tohle se neřeší dlouhodobě, neboť k tomu chybí politická vůle, pomalu začínáme ohrožovat potravinovou bezpečnost našeho státu. Tu nechápejme jako čísla, kolik se čeho vyrobí. Podívejme se na ni spíše z pohledu nakládání se zemědělskou půdou. Je tady poměrně značný podíl nájemní půdy, tomu odpovídá i přístup k ní.

Kdo jí podle vás škodí nejvíce?
Máme zjištěno, že spíše než sedláci na ni mají neblahý vliv velkodružstevníci, případně nadnárodní holdingové společnosti. V souvislosti s tím říkáme, proč by tito zemědělci, kteří se podílí na ničení půdy, zanášení rybníků či silnic bahnem, měli dostávat tytéž dotace jako malý hospodář, který tohle nedělá?

Na Pelhřimovsku se mluví v souvislosti s chystanou výstavbou velké bioplynové stanice o osazení významné výměry kukuřicí. Nezavání vytěžováním půdy i tento záměr?
Přesně o tom mluvím. V podstatě se jedná o důsledek nastavení tuzemské zemědělské politiky. Pod tlakem velkých podniků se velice málo uplatňují malé projekty. To je otázka i bioplynek. V opačném případě bychom se nedostali do situace, která hrozí u vás. Velkopodnikatelé tady nejsou ničím omezeni, podle toho to také vypadá. Za alarmující zjištění považuji už jen samotný pokles bonity půdy, která se třeba na jižní Moravě či v okrajových částech Vysočiny za posledních třicet let snížila o celou třetinu!

Co může takové pěstování kukuřice ve velkém způsobit?
Na kukuřici je nejhorší právě to, že její pěstitelé ji často sází v erozně ohrožených oblastech. Ve svazích a podobně. Dostáváme se do situace, kdy nám rostou velké lány v krajině, kde nemá tato plodina vůbec co pohledávat. Kromě toho vzniká takzvaná monokultura neboli neprostupnost krajiny. A to už vůbec nemluvím o dopravní zátěži, která se k „nakrmení“ bioplynových stanic váže. Když to sečtu, nejsem si jistý, jestli se přínos vyrobené obnovitelné energie alespoň vyrovná všem těmto negativům.

Pojďme k veselejším věcem. Zemědělec přece není jen ten, kdo pěstuje plodiny a chová zvířectvo.
Těší nás, že si lidé pomalu začínají uvědomovat skutečnou úlohu sedláka. On na venkově nejenom hospodaří, on tam žije se svojí rodinou, stará se o krajinu, účastní se tamního společenského života. Už deset let pořádáme soutěž o Farmu roku, letos jsme ji rozšířili i o farmářské slavnosti na statcích úspěšných členů. První z nich byly právě na Vysočině, v Ratibořicích u pana Dobrovolného. Přišly se tam podívat čtyři tisíce lidí.

Tak to musíte mít radost i z pozvolného návratu farmářských trhů na náměstí.
Radost z toho pochopitelně máme, shodou okolností jsme při této iniciativě zpočátku stáli. Dlouhodobě usilujeme o možnost zvětšit takzvaný prodej ze dvora, trhy jsou další zajímavou možností, jak sedláci mohou své výrobky udat. Jediné, co nám trochu vadí, je občasné zneužívání pojmu farmářský trh. To znamená, že se na náměstích občas objevují prodejci, kteří nemají s farmařinou vůbec nic společného. Trhy jsou ale vynikající nápad.

Autor: Michal Vítů

3.6.2011 VSTUP DO DISKUSE 4
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Počátky srážely chyby v defenzívě, ale šest gólů vše vynahradilo

Fotbal. Ilustrační foto.

Střelci Pacova a Kamenice selhali, na hřišti soupeře uspěla pouze Žirovnice

Čtyři góly Štěpána nestačily, béčko Plačkova přišlo o vítězství v závěru

Pelhřimovsko – Střelecké manévry nabídl zápas prvního kola IV. třídy mezi Plačkovem B a Novou Cerekví. Po čtyřech trefách Štěpána sahali po vítězství domácí fotbalisté, Nová Cerekev ale v samém závěru vyrovnala. Podobný scénář mělo i utkání v Častrově, tam naopak v hodině dvanácté srovnávali domácí. Body z hřiště soupeře vezla Vyskytná, které se povedlo vyhrát v Jiřicích.

Božejov bral v Hořepníku body a ukázal i gesto fair play

Pelhřimovsko – Bezpochyby největší událostí úvodního kola III. třídy je divoká přestřelka v Petrovicích. Fotbalisté Horní Vsi překonali domácího brankáře jedenáctkrát.

Letní kina opět táhnou, vstupné je většinou dobrovolné

Vysočina – Mezi oblíbené prázdninové kratochvíle patří letní kino.

Oprava vrátí dvěma křížům v Horní Cerekvi jejich půvab

Horní Cerekev – Hned dva kříže v Horní Cerekvi prochází renovací. Zastupitelstvo města odsouhlasilo opravu kříže stojícího u kostela Zvěstování Páně na hornocerekvickém náměstí Tomáše Garrigua Masaryka i kříže u kostela svatého Jana Křtitele na hřbitově.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení