„Motorky mě provázejí už od dětství. V patnácti letech jsem si pořídil prvního pionýra, pak jsem vystřídal i několik dalších strojů, ale takovou tou nejlepší motorkou, kterou jsem v tehdejší době vlastnil byla Jawa 250,“ líčí devětačtyřicetiletý farář.


V současné době ale žádnou krasavici na dvou kolech neopečovává. Jak říká, nemá na to čas. „Jsem velmi zaneprázdněný, kromě humpolecké farnosti pracuji také pro biskupství a často jezdím i na arcibiskupství do Prahy, takže mi na motorky nezbývá čas,“ potvrzuje Marian Sokol.


K motorkám se tak dostane pouze jako obdivovatel na motorkářských srazech, kam jezdí silným strojům i jejich majitelům požehnat.


Jsou to krasavice


„Jsem rád, když mě motorkáři pozvou na sraz, abych jejich nablýskané miláčky posvětil a přimluvil se za ně u Boha, aby jim popřál mnoho šťastně ujetých kilometrů,“ pokračuje farář Sokol.


Ten nemohl chybět ani na sobotním motorkářském setkání doma v Humpolci. „Motorky, co se vyrábějí dnes, jsou opravdu krásné. Je to úplně něco jiného, než za mých mladých let,“ pokyvuje uznale hlavou Marian Sokol. Netají se tím, že by se do sedla některé z dnešních krasavic rád posadil.


„Motorkáři tady v Humpolci i na jiných srazech, kam jezdím, mi nabízejí, že mi svůj stroj půjčí, abych se projel. Zatím jsem ale pokaždé s díky odmítl,“ povídá farář.


„Přeci jenom už jsem motorku delší dobu neřídil, tak jen tak nenajdu odvahu sednout si na motorku, která není moje, člověk nikdy neví, co se může stát,“ vysvětluje Marian Sokol.


Motorkářské mše

Sám uvažuje o tom, že by si plechovou krasavici pořídil na důchod. „To budu mít mnohem víc času, který motorka vyžaduje, takže si možná nějakou pěknou černou vránu pořídím,“ prozrazuje farář Sokol.


Na otázku, kolik motorkářů věří v Boha, ale neumí přesně odpovědět. „To vážně nevím, myslím si ale, že každý v určitých situacích v Boha věří, i když třeba nechodí do kostela,“ míní Sokol.


Pořádají se ale i motorkářské mše svaté, kterých se majitelé silných strojů hojně účastní. „Je to klasická mše svatá, kterou doplňují motlidby a přímluvy za motorkáře,“ popisuje Sokol.


„A motorkáři samozřejmě považují za velkou čest, přijet ke kostelu na svém nablýskaném miláčkovi,“ uzavírá humpolecký farář Marian Sokol.