VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Opozici musím poděkovat za to, že je korektní

Jihlava – Zítra tomu budou přesně dva roky, kdy se sešlo na svém ustavujícím zasedání zastupitelstvo zvolené v krajských volbách na podzim roku 2008.

15.11.2010
SDÍLEJ:

Jiří BěhounekFoto: Archiv

Tehdejší volby přepsaly historii, poprvé se ujala vlády nad krajem Česká strana sociálně demokratická, suverénní vítěz podzimních voleb. Poločas oranžové Vysočiny nemá, řečeno sportovní terminologií, podle hejtmana Jiřího Běhounka špatné skóre.

Co považuje za největší úspěch kraje po uplynulých dvou letech, kdy v jeho čele stojí sociální demokracie?

Za největší úspěch považuji to, že jsme naprosto rozmetali všechno to strašení ze strany opozice, všechny ty řeči, jak to nebudeme umět, jak kraj pod sociální demokracií nebude fungovat, jak kraj zadlužíme.

Jaké další věci se za ty dva roky podařily?

Podařilo se dokončit řadu projektů Evropské unie, a to navzdory tomu, že jsme vzhledem k složité ekonomické situaci přišli o třicet milionů strategických rezerv, které přitékaly měsíčně našim předchůdcům. Konkrétně mám na mysli dokončení staveb nemocnic, kde nás ještě čeká významná investice do nemocnice především v Jihlavě. Pak jsem rád, že se ve spolupráci s podnikatelskou sférou podařilo přes ekonomický pokles udržet nabídku pracovních míst. A pak se podařilo opravit další kilometry silnic.

ČSSD převzala kraj s nástupem ekonomické krize. Jak ta se promítla
na možnosti rozvoje kraje?

Musím říct, že jsme tehdy nedali na slova vlády, na slova Topolánka a Kalouska. Přijali jsme tehdy realistický rozpočet kraje, ten první byl o půl miliardy menší než pro předcházející rok, tedy rok 2008. Připomínám, že rozpočet kraje je kolem osmi a půl miliardy korun, takže půl miliardy jsou docela významné peníze. Navíc dost peněz, například do školství, kraj pouze proúčtuje. Sami tedy hospodaříme se čtyřmi a půl miliardami korun. Krize se na nás vrhla naprosto natvrdo, přesto se podařilo situaci ustát.

Co považujete za neúspěch toho prvního oranžového poločasu?

Zdůraznil bych dvě věci. Jednak jsou to otázky spojené se zemědělstvím a lesnictvím, což jsou navíc pro Vysočinu zásadní oblasti. V oblasti lesnictví nemáme úplně pod kontrolou problematiku kolem stanovení těžebních systémů. A v zemědělství bychom potřebovali, kdyby se vláda snažila v Evropské unii vyjednat lepší podmínky pro naše zemědělce, než co se podařilo dosud. Podmínky pro zemědělství a nakládání s půdou bohužel nemůžeme ovlivnit, stejně jako nemůžeme ovlivnit aktivitu našich lékařů Děkujeme – odcházíme. Ani tady nástroje, kterými bychom upravili mzdy lékařů a celého zdravotnictví, v rukou nemáme.

Když už jsme se dostali ke zdravotnictví, tak připomenu, že ČSSD získala před dvěma lety tak masivní voličskou podporu díky kritice zdravotnických poplatků. Nepodvedli jste svým způsobem voliče, když jste nakonec zdravotnické poplatky v rozporu s tehdejšími sliby nezrušili?

Předvolební rétorika, a teď to vidíme i u současné vlády, bývá v jiné poloze než následná realita. Přesto musím říct, že jsme se o zrušení poplatků poctivě snažili. Podali jsme celou řadu návrhů na zrušení těchto poplatků, navrhovali jsme to i jako hejtmani. Osobně považuji za politickou chybu spíš to, že se opakovaně mluvilo o jediné věci, a to o zrušení poplatků. Když se na to dneska podíváme, tak v těch obrovských problémech dnešního zdravotnictví jsou poplatky zcela marginální věcí. Přestože jsme se o zrušení poplatků snažili, není to systémové řešení problémů zdravotnictví.

Už jsme se dotkli dopravy. Sám jste byl u otevírání řady dokončených silničních staveb. Můžeme být my řidiči už opravdu spokojeni?

Já si myslím, že řidiči na Vysočině se stavem silnic spokojeni být nemohou a nejspíš hned tak ani nebudou. Ale přesto si myslím, že veřejnost musí vidět, že při členitosti kraje a náročnosti přírodních podmínek na Vysočině, se udělal a dělá obrovský kus práce. Zvláště na opravách hlavních silničních tahů. Úroveň stavu silnic se výrazně zlepšila. Bohužel, nadále jsou úseky, hlavně v severojižním propojení nebo šest set dvojka, které na zlepšení ještě čekají. Doufám, že i na ně dojde.

Bylo zlepšení stavu silnic úměrné možnostem, které vedení kraje mělo? Nedalo se udělat víc?

Pravda je, že se silnice zlepšovaly i za našich předchůdců, ale myšlenka na razantní opravování silnic, s níž přišel před dvěma lety můj náměstek Libor Joukl, byla znát. V uplynulých dvou letech jsme do silnic investovali za pomoci evropských fondů a vlastních zdrojů čtyři a půl miliardy korun, a to určitě vidět je.

Léta se hovoří o vytvoření integrovaného dopravního systému, ale ten stále zůstává na papíře. Proč jste nepřevzali tento systém třeba podle vzoru jižní Moravy?

Je třeba vyjít z historických zkušeností. Morava, třeba ta zmíněná jižní, vznikala jinak než Vysočina. Vysočina je složena z českých a moravských okresů, kde byly historicky jiné spádové oblasti, jiné hlavní dopravní tahy. Tam, kde je velká aglomerace, jako je Praha, Brno, Ostrava, tak tam mají dopravní systémy mnohem větší využití, než jaké mohou mít u nás na Vysočině. Integrovanému dopravnímu systému jsme se věnovali opravdu důkladně, přesto navržené řešení zastupitelstvo nepřijalo. Myslím, že to bylo dobře. Ukázalo se, že není možné na Vysočinu implantovat integrovaný dopravní systém z Prahy nebo z Jihomoravského kraje.

Po vzniku krajů byly dost silné jisté odstředivé tendence některých okrajových částí Vysočiny. Jaký je vztah jednotlivých koutů kraje k Vysočině dnes?

Myslím, že 99,9 procenta obyvatel už se s tou Vysočinou nějakým způsobem sžilo a podporuje ji. Samozřejmě vždycky bude nějaká lokalita uprostřed a jiná bude zase na okraji.

Jak se uplynulé dva roky spolupracovalo s opozicí, pro kterou nastala po volbách v roce 2008 rovněž neznámá situace?

S odstupem času plně chápu, že situace po volbách před dvěma lety musela být pro pravicovou opozici, do té doby ovládající kraj, šokem. Vždyť jsme na úkor ODS, KDU-ČSL a KSČM tehdy získali naráz hned patnáct mandátů. Samozřejmě že na některé věci máme rozdílné názory, to je pochopitelné. Jinak ale musím opozici poděkovat, protože se v zásadních záležitostech snaží pracovat maximálně korektně.

Hodně kritiky jste sklidili za dobře placená křesla schválená pro komunisty. Jak s odstupem hodnotíte toto rozhodnutí?

Komunistickou stranu nikdo nezakázal a za určitých okolností ji v parlamentu použila k prosazování svých cílů každá strana. Připomínám, že jsme původně měli jiné návrhy na povolební uspořádání, včetně duhové koalice. Vysmívaný legislativní výbor za dva roky prokázal, že je velmi důležitý. Nakonec jeho práci neprovázela žádná ideologie, řešil praktické otázky. Finanční výbor vznikl ze zákona. Jsem toho názoru, že tyto výbory kraji žádnou škodu, žádné problémy nepřinesly.

Zkuste jmenovat pět věcí, které chcete udělat ve druhém poločase svého čtyřletého funkčního období.

V první řadě bude nutné vyřešit stavbu pavilonu urgentní a intenzivní péče v jihlavské nemocnici. Mluvíme o tom, že by nemocnice v Jihlavě měla mít krajskou spádovost, ale přitom ona je po stránce servisu na tom dneska pomalu nejhůř ze všech nemocnic na Vysočině. Druhou nezbytnou akcí v areálu jihlavské nemocnice je nutná oprava interního pavilonu, kde je 305 postelí. To jsou dvě zásadní věci, co se týče zdravotnictví. Potom je před námi výzva vybudovat centrum popularizace vědy Vysočiny, což je jedinečná a možná jediná možnost, jak Vysočinu, a hlavně Jihlavu pozvednout z hlediska aplikovaného výzkumu. Další oblastí je dokončení oprav hlavních páteřních silničních tahů a vyřešení otázky zpoplatnění silnic druhé a třetí třídy, vymezení objízdných tras a zavedení povinnosti mít zimní vybavení na silnicích kraje. Velkou výzvou, které se nemůžeme vyhnout, je otázka středního školství, protože počty studentů nám dramaticky ubývají. A potom je tady samozřejmě otázka podpory podnikatelského prostředí, a to v oblasti služeb, průmyslu i zemědělství.

Bude na všechny tyto plány kraj mít? V jaké kondici jsou krajské peníze?

Krajské peníze jsou přes složitou situaci v ekonomice a přes všechna úsporná opatření v kondici velmi dobré. Nechci říkat vynikající, protože ve fondu strategických rezerv miliardu nemáme. Máme ale vyrovnané rozpočty, jsme schopni splácet všechny půjčky. A protože se pomalu začíná rozjíždět ekonomika, tak jsem přesvědčen, že by rozpočet mohl být na konci roku přebytkový. Vše se detailně ukáže při sestavování rozpočtu.

Přesto zaznívaly hlasy, že jste kraj zadlužili…

Z běžného účtu a z běžného hospodaření jsme tady za ty dva roky žádný dluh neudělali. A Evropskou investiční bankou jsme byli označeni za solventní a po stránce financí zdravý kraj.

Důležitou funkcí kraje bylo zprostředkování evropských dotací. Jak je na tom Vysočina s čerpáním peněz na sklonku roku 2010?

Jihovýchod, kam patří Vysočina, je společně se Severovýchodem absolutně nejlepším regionem, který umí dotace čerpat. My máme polovinu z celkové alokace 19 miliard společně s Jihomoravským krajem vyčerpánu. Určitě je uznáním práce Vysočiny i to, že předsedou výboru regionální rady jsem v tomto období po jihomoravském panu hejtmanovi panu Haškovi já. Projekty spolufinancované z evropských dotací pokračují a budou pokračovat.

Mluví se o potřebě šetřit, přesto platy krajských politiků a úředníků podle dostupných informací rostou. Jak to jde spolu dohromady?

O tom, že rostou platy krajských politiků, nevím. Já mám od začátku nástupu do funkce hejtmana stejný fixní plat, nemám žádné odměny. Myslím, že není nic tajného, že hejtman kraje má základní hrubý plat, a to je úplně všecko, 81 tisíc korun. A objem platů úředníků zůstal v letošním roce na stejné úrovni jako v roce 2009. V roce 2010 došlo ke snížení platů o tři procenta a na rok 2011 úřad neplánuje zvýšení objemu peněz na odměny v mzdách úředníků.

Veřejnost kritizuje členství politiků v nejrůznějších radách, vy jste zasedl do rady VZP. Má to pro kraj nějaký přínos?

V radě VZP jsem krátce, zatím jsem byl na dvou zasedáních. Přínos svého členství v této radě pro kraj ještě nedokážu přesně posoudit, ale předpokládám, že když předseda zdravotní komise asociace krajů je zároveň místopředsedou správní rady VZP, tak přinejmenším díky získaným informacím bude moci řešení zdravotnické problematiky ovlivnit. S tím jsem tu nabídku přijal. Aby kraje mohly do chodu VZP mluvit, neboť VZP je z hlediska financování zdravotnictví, zdravotní péče, stěžejní instituce. A zatím jsem za toto členství neviděl ani korunu.

Když jste odcházel na hejtmanství, chtěl jste alespoň na malou část úvazku zůstat v pracovní pozici jako lékař na ortopedickém oddělení pelhřimovské nemocnice…

To se mi podařilo, pár hodin ortopedické praxe stále mám, a to, co si tam vydělám, nechávám nemocnici jako sponzorský dar. A peníze, které jsem dostal za práci v Radě města Pelhřimova, jsem loni věnoval na povodně a letos na linku bezpečí.

Neuvažoval jste o vstupu do ČSSD, za niž jste hejtmanem Vysočiny?

Myslím si, že pro práci, kterou dělám, není nezbytné být členem ČSSD. Politiku sociální demokracie se jako hejtman snažím prosazovat, tak je to i vnímáno.

Chcete být hejtmanem i po příštích krajských volbách, které budou za další dva roky?

(Dlouhý upřímný smích) Tak touto myšlenkou jsem se skutečně ještě vůbec nezabýval. Na to je ještě čas a záviset to bude na mnoho okolnostech. Já osobně neříkám dneska ani ano, ani ne, dva roky jsou ještě opravdu hodně dlouhá doba. K tomu se můžeme vrátit někdy na začátku roku 2012.

Ať už se rozhodnete, případně dopadnete po příštích volbách jakkoliv, jak budete své hejtmanské období hodnotit? Co vám přineslo?

Už teď můžu říct, že mi tahle etapa života, dala hodně. Pochopil jsem různé mechanismy, zjistil jsem, že se dá leccos udělat a na druhou stranu taky neudělat. Potkal jsem celou řadu zajímavých lidí, měl jsem možnost doprovázet prezidenta. Zabýval jsem se otázkami a řešením problémů, k nimž bych se jako primář ortopedického oddělení v takovém rozsahu jinak nedostal. Práce hejtmana mě hodně obohatila a musím říct, že těch dvou let rozhodně nelituji.

Autor: Jiří Jíra

15.11.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Nejkurióznější ztráty? Kosa, moped nebo umělý penis

Vysněné dětské postele

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Jihlava – Výsledek se opakoval. Hokejisté Jihlavy prohráli i na domácím ledě s Olomoucí 1:2. Stejné skóre se totiž v přípravě obou extraligových celků zrodilo i před třemi týdny na Hané. Dukla po bezbrankové první třetině vedla díky Zemanovi, ale o pět minut později srovnal Řípa a na začátku třetí periody udeřil Sundher.

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Jihlava – Více než deset milionů korun. Taková je bilance sobotního rozsáhlého požáru v jihlavské společnosti Kronospan v ulici Na Hranici v Jihlavě-Bedřichově. Hořela hala, ve které se zpracovávají OSB desky, dokonce musel být vyhlášen třetí stupeň požárního poplachu. Oheň proto na několik dní odstavil výrobu ve firmě.

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Tajemstvím úspěchu nováčka jsou skvělá parta a bojovnost

Košetice – Sedm bodů, třetí příčka. Nováček krajského přeboru je bezesporu oživením soutěže.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení