Tvrdí to Milan Váňa z košetické observatoře. Vedoucího v Košeticích dělá už od roku 1994, ale v observatoři pracuje od doby založení observatoře Českým hydrometeorologickým ústavem před dvaadvaceti lety.

Observatoř stejného rozsahu, která by v regionálním měřítku monitorovala čistotu ovzduší a zabývala se meteorologií i hydrologií, nikde jinde v republice není.

Jak bude vypadat podzim a kdy přijde zima?

Takovou předpověď nezbývá než nechat na různých vizionářích či věštcích. Věda na současném stupni vývoje na tyto otázky odpovědět neumí.

Takže nedokážete říct ani, kdy by měl napadnout první sníh?

Na Pelhřimovsku padá průměrně sedmého listopadu, ale například loni jsme zaznamenali nečekanou sněhovou nadílku už v polovině října a pamatuji si i na roky, kdy poprvé padalo až těsně před Vánoci. Jak to bude vypadat letos, nevíme.

Na jak dlouhou dobu se dá předpovědět počasí?

Prognóza počasí je v současné době schopna predikovat vývoj počasí maximálně na dvanáct dnů dopředu. Tyto prognózy jsou založeny na výsledcích meteorologických měření ze synoptických stanic, které měří například směr a rychlost větru, atmosférický tlak, teplotu a vlhkost vzduchu, nebo maximální a minimální teplotu v daném dni. Předpověď také využívá satelitní informace o chování atmosféry. Tyto informace pak má k dispozici prognostik-specialista v centru Českého hydrometeorologického ústavu v Praze-Komořanech. Na jejich základě vygeneruje předpověď, již následně prezentují média.

Do jaké míry je taková předpověď úspěšná?

Úspěšnost předpovědi počasí na šestatřicet hodin, která vychází mimo jiné z měření na meteorologických stanicích nebo z údajů družic, se v současné době pohybuje od devadesáti do pětadevadesáti procent. Předpověď na tři dny následující po platnosti krátkodobé předpovědi už má úspěšnost nižší. Prognóza na první den vychází z devadesáti procent, na druhý z pětaosmdesáti až devadesáti a na třetí jen kolem pětaosmdesáti.

Český hydrometeorologický ústav vydává i měsíční předpověď. Jak je to možné?

Měsíční předpověď už není založena na současné meteorologické situaci nad Evropou, ale vychází z dlouhodobých analogií, tedy ze srovnání s minulými roky. Úspěšnost měsíčních předpovědí se v současné době pohybuje kolem pětašedesáti procent. Setkáváme se i s dlouhodobými projekcemi klimatu jako jsou v mediích často přetřásané scénáře globálního oteplování, které předpokládají nárůst teploty vzduchu v řádu stupňů Celsia v průměru. Z těch ale také pochopitelně není možno zjistit, jaká bude zima letos, napřesrok či za pět let. Poskytují totiž vyhlídku až na desítky let dopředu.

Autor: Dominika Dufková