Co se prázdninové statistiky nehodovosti týče, tak ta je oproti minulému roku hrozivá. Letos čtyři mrtví za jediný měsíc, vloni za stejnou dobu „pouze“ tři lehká zranění. I počet nehod oproti minulému červenci stoupl o více než polovinu.

„Čísla to jsou opravdu strašidelná. Řidiči by se na silnici měli více respektovat a dodržovat předpisy. O posledním víkendu se naštěstí staly jen dvě drobné nehody,“ říká pelhřimovská policejní mluvčí Vladimíra Svobodová.

O to zajímavější jsou nepříjemné zážitky lidí, kteří se nehody na vlastní kůži účastnili. Pohled řidiče silného stroje a spolujezdkyně na předním sedadle auta.

Zážitky z nehod: Drsné, ale užitečné

Účastníci těchto nehod mohou hovořit o velkém štěstí. Smrti se koukali takřka do očí. Své „znovuzrození“ prožila i Michala Rusaňuková. Se svým přítelem bourala v zimě na zledovatělé vozovce. Nikomu z cestujících se nic nestalo. Nepovedený předjížděcí manévr a následné strhnutí auta do závěje ze své paměti však již nevymaže.

„Od té doby mám hrozný strach z předjíždění a nepřehledných úseků. Vždycky, když s někým jedu a v takových místech předjíždí, to auto tam vidím,“ vypráví Rusaňuková s tím, že i pocity, které zažila těsně před nehodou, by raději ze své paměti vymazala.

„Byli jsme oba zticha a čekali, co se stane. Náraz přijde v mžiku, ale když v tom autě sedíte, je to pekelně dlouhá doba,“ přidává další nepříjemný postřeh. Poměrně čerstvou a hrůzostrašnou zkušenost má i Pavel Konečný. Toho, společně s pěti kamarády na motorkách, srazilo auto. Po dlouhém zotavování se na svět za volantem, lépe řečeno za řidítky, dívá úplně jinak.

„Jezdím hodně s pokorou. Myslím si, že těch sedm zlomených žeber mě dostatečně poučilo,“ říká sedmadvacetiletý motorkář. On sám se téměř znovu narodil.

„Řidiči by si měli své chování uvědomit dříve, než je pozdě. Měl jsem velké štěstí. Dalo by se říci, že jsem na silnici vystřízlivěl,“ uzavírá Konečný.

Čtěte více na: pelhrimovsky.denik.cz/nazory_region/20100803_glosa.html