VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První maraton, který stál za víc než pár korun

Pelhřimov, Jindřichův Hradec – Maratonská trať vábí snad každého, kdo si někdy dotáhl tkaničky u běžeckých bot.

27.4.2010
SDÍLEJ:

Ještě nalepit logo pelhřimovského dárce a jde se na věc. Legendární český vytrvalec Miloš Škorpil se dočkal ve městě rekordů příjemného překvapení. Foto: DENÍK/Martin Tkadlec

Poprat se napoprvé s touto výzvou a ještě přitom pomoci dobré věci? Tady není co řešit. Na start!

Je neděle dopoledne, pod pelhřimovským muzeem rekordů panuje nezvyklé pozdvižení. Do města zavítal v rámci dobročinného Běhu pro Paraple ultramaratonec Miloš Škorpil. Dlouho se tu nezdrží.

Právě vyráží vstříc dalším desítkám z celkových třinácti stovek kilometrů. A my ve štrece do Jindřichova Hradce shodné s maratonskou distancí „jedeme“ s ním.

„Připravit, pozor, start,“ křičí do megafonu pelhřimovský starosta Lepold Bambula. Vybíhá nás snad deset, možná patnáct. A starosta na kole též.

Zbylo nás pět. Plus důležitý doprovod

Většina startovního pole se ale odpojuje ještě na kraji města, další trojice nám mává na rozloučenou v Ústrašíně. Nechalo by se říci, zbylo nás pět, samozřejmě plus dvě auta doprovodu a jedna sličná fotografka na kole, která nás trpělivě doprovází až do Hradce.

Marcel Brož, který se rozhodl vyběhat pro Paraple agrostrojáckých deset tisíc korun tím, že si dopřeje po svých i zpáteční cestu, se úvodních osm kilometrů jen rozehřívá. Pak do toho ale řádně šlápne.

„Jdu na to, chlapi. Potřebuju být dříve doma, abych nechytl odpolední špičku,“ nasadí nelítostné strojové tempo a za chvíli mizí v nedohlednu.

Kopec není přítel

Ani my ale zkraje neběžíme úplně volně. Dva mladíci, kteří přijeli podpořit Škorpila až z Prahy, to zejména z pravíkovského kopce roztahují více než slušně. Postupem času se ale tempo ustaluje okolo nejpřijatelnějších deseti kiláčků za hodinu.

Jak se vlastně běží z Pelhřimova do Jindřichova Hradce? Zkraje ztuha. Čtyři táhlé kopce dokážou řádně zacvičit s achilovkami. Za Gabrielkou se ale silnice „srovnává“. Jenže to už pro změnu přibývají kilometry a kromě toho i nedělní provoz na rušném dopravním tahu.

Říká se, že za volantem se pozná člověk. Někdo nás zdraví troubením, jiný mlátí do klaksonu také. Ale jinak, zběsile. Zkrátka vládce silnice.

S parťákem kalibru Miloše Škorpila se nicméně polykají kilometry jako po másle. Přestože má tento chlapík v nohách skoro 1100 kilometrů za necelých dvacet dnů, s dechem u konce zdaleka není. Kromě toho dokáže a zároveň neváhá poradit těm, kteří doopravdy odbornou radu protřelého běžce potřebují… Platí i za výborného vypravěče. A hlavně má na co vzpomínat. Většinou to začíná nějak takto. „To vám takhle jednou běžím z Prahy do Vídně…“

U Božejova čekal Karel Hynek Mácha

Přemýšlivý Miloš navíc trousí cestou jednu hlubokou myšlenku za druhou. „Jenom mám trochu problém s tím, že než doběhnu do cíle etapy, většinu z toho, co mě napadlo, zase zapomenu,“ žulí se Škorpil.

Podle obsahu jeho webových stránek to s vytrvalcovou pamětí zase tak špatné není. Z čehož vyplývá, že mu není cizí ani skromnost.

Dlouhá cesta se vůbec nechá krátit různě. Asi po deseti kilometrech se Martin pouští při zmínce o romantickém okolí silnice do přednesu Máchovy opěvné básně, slovo od slova jako na školním stupínku. A natolik procítěně, až za to sklízí uznalý potlesk spoluběžců.

Kousek od Kamenice nad Lipou k nám vyskakují z auta dva manželé Vláďa s Petrou, na první pohled zkušení maratonci. A hned na ten druhý pohodáři. Pomáhají nám s udržováním tempa, a rozesmátý Vláďa, který má „historek z natáčení maratonských kilometrů“ rovněž nepočítaně, přidává třeba tu nedávnou, pařížskou. I díky jejich vyprávění utíkají kilometry až překvapivě příjemně. Nohy snad s výjimkou z dřívějška stále lehce otlačeného nártu poslouchají, čím více se blížíme městu nad Vajgarem, tím více mě to začíná bavit.

Že by ona ta zimní dřina v půlmetrových závějích snad nakonec doopravdy k něčemu byla?

Což neznamená, že to jde úplně samo. To zase nikoliv. Slunce přidává na síle, každých osm kilometrů vyhlížíme oázu v podobě doprovodných aut s vodou a něčím na posilněnou.

Miloš Škorpil vypadá ve formě, ale nestydí se přiznat ani opak. „Zrovna před dvěma dny mě to chytlo. Síla pryč, myšlenky na nic. Nebýt Marcela Brože, který mi narychlo sehnal krabici výživy od Nutrendu, nevím, nevím,“ oceňuje ironmana.

Tvrdě jako stroj

A jen co to dořekne, za chvíli Marcela spatříme, jak se doslova valí zpáteční cestou. „Je to blázen v tom nejlepším slova smyslu. Je vidět, že tomu dává úplně všechno. Ten fakt něco velkého dokáže,“ praví znalecky Miloš poté, co si s pelhřimovským ironmanem sportovně plácáme a on peláší po padesáti kilometrech jako vyplašený zajíc vstříc prvním vysočinským kopcům.

Na co vlastně „jezdí“ takový vytrvalec cestou okolo republiky? Na těstoviny, rýži, housku se sýrem překvapivě nesoucím jméno Maratonec, na energetické tyčinky. „Občas ale třeba i na kus salámu nebo svíčkovou se šesti, když na to přijde chuť,“ vysvětluje Škorpil.

A je to tady! Prolétneme okolo jindřichohradeckého „kulaťáku“ a za chvíli brzdíme před kašnou na hlavním náměstí. Sláva. Stávám se maratoncem.

Dobrá vůle pořád není samozřejmostí

Jenže tam na nás – nikdo nečeká. V porovnání s pelhřimovským více než důstojným rozjezdem vcelku kontrast. Holt dobročinnost opepřená sportovním výkonem každého nebere, no.

Mě ano. Ačkoliv pravidla Běhu pro Paraple praví, že každý kilometr se rovná koruně, zasouvám Milošovi do kasičky stovku. Radek tiše platí dokonce již podruhé.

Nikdo to neřekne nahlas, vědí to všichni. Tahle zkušenost stála za mnohem více. A tím nemyslím jen to, že si pár bláznů usmyslí zaběhnout do Hradce. Nebo i někam dál. Díky všem, kteří pomáhají tím, co umí nejlépe.

Autor: Michal Vítů

27.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc.
AUTOMIX.CZ
20

Vybíráme ojeté SUV do 300 tisíc. Jaké koupit? A jakým se radši vyhnout?

Budova Krajského soudu v Hradci Králové. Ilustrační fotografie.

Pojišťovací agentku poslal soud do vězení

Kuki se vrací domů. Chytili ho v Jihlavě

Jihlava – Tříměsíční pobyt ve volné přírodě Kukimu končí. Od tohoto pondělí ví o klokanovi, který utekl už v květnu svému majiteli z rodinné farmy v Mohelnici na Olomoucku, celá republika. V pátek ráno se ho podařilo pracovníkům jihlavské zoologické zahrady, hasičům a městským policistům chytit ve Starých Horách v lokalitě Červené domky.

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Pelhřimov – Až šest let vězení hrozí sexuologovi Petru Weissovi z Prahy za to, že loni v září podle policie způsobil na Pelhřimovsku dopravní nehodu, při níž zemřeli dva lidé, a jeden byl vážně zraněn. Dvaašedesátiletý lékař tehdy vyvázl s lehkým zraněním. Policie nakonec dospěla k závěru, že Weiss se před nehodou nevěnoval řízení a jel příliš rychle. Vyšetřování bylo ukončeno a spis už je i s podanou obžalobou u Okresního soudu v Pelhřimově.

Nový ředitel: Divadelní prostředí znám, takže vím, do čeho jdu

Počátky – V Kulturních zařízeních města (KZM) Počátky se vystřídalo vedení. Od srpna má tak mimo jiné počátecké volnočasové aktivity na starost Vítězslav Větrovec z jihočeské Velké Lhoty.

Malí pasažéři dostali od policistů dopravní kvíz

Horní Cerekev - Děti, které včera dopoledne cestovaly přes Horní Cerekev, se mohly stát součástí preventivního programu dopravně bezpečnostní akce. Krajští policisté si totiž pro všechny malé pasažéry připravili na letošní rok novinku, a to projekt Komunikace s dětmi.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení