Pokud počasí dovolí, každý den začíná už časně ráno.

Hlavní dění výběru a řezání vánočních stromků se odehrává za plotem, který představuje hranici plantáží. Lubomír Černý zde řídí práci party lesních dělníků, jejichž hlavním pracovním nástrojem je motorová pila.

A chybět nemůže ani traktor, který se po úzkých cestách snaží dostat co nejblíž k ohnisku sklizně jehličnatých stromků. Parta je tentokrát méně početná než v předchozích letech.

„Museli jsme začít šetřit, sklizeň vánočních stromků děláme s menším počtem lidí, než jak jsme to dělali v minulých letech,“ popisuje současnou situaci v plantáži Lubomír Černý, spolumajitel společnosti Centrum Johanka.

Dříve odtud putovaly zásilky vánočních stromků i do zahraničí, v současnosti drtivá většina skončí v českých domácnostech.

Pavel Nepil se vrátil do pravíkovských plantáží po několikaleté odmlce, letos znovu bere do rukou motorovou pilu a poráží vybrané stromky. „Když je takovéhle počasí, tak to není špatná práce,“ pochvaluje si dělník mírný nástup zimy.

Plantáže vznikaly v polovině devadesátých let minulého století a pamětníci zde za krátkou dobu jejich existence zažili všechny možné podoby předvánočního počasí. „Kdyby tady bylo půl metru sněhu, a to jsme tady taky už v minulosti měli, tak je ta práce daleko náročnější,“ dodává Pavel Nepil.
V těchto dnech, kdy sezona vánočních stromků nabírá na obrátkách, pořeže i stovky stromků denně.

„Je to závislé na objednávkách. Pak jich řežeme třeba dvě stě tři sta denně. A někdy i víc,“ přibližuje práci v současné sezoně dělník z plantáže.

Přesto takový objem překvapivě nepovažuje za extrémní zátěž na ruce. „Zabíračka je to hlavně na nohy, dost se u toho nachodíme. Hlavně když napadne sníh nebo je mokro, tak je to dost dřina,“ dodává Pavel Nepil.

Speciální balička přímo na plantáži napovídá, že se některé stromky hned na místě balí. Tak tomu je v případě, že větší odběratelé nebo i někteří menší zákazníci odebírají stromky přímo tady.

Patnáctiletá tradice

Pravíkovské plantáže jsou už patnáct let místem, kde Lubomír Černý spolu s manželkou Evou jehličnaté stromky právě pro jejich estetickou funkci v době Vánoc pěstují a v nedalekém Centru Johanka pak většinou prodávají.

Také prodej teprve začíná nabírat obrátky. „První stromky jsme prodávali už na přelomu listopadu a prosince. Ale to hlavní nás teprve čeká,“ říká pracovnice centra Jiřina Ondrová a odchází za zákazníkem, který rovnou zamířil ke stromkům v arboretu. Muž nakonec odejde bez stromečku, ale s tím, že se sem ještě vrátí.

„Dneska stromky vydrží daleko déle, než tomu bývalo dřív. Třeba stále oblíbenější smrk pichlavý může vydržet klidně až do jara, do Velikonoc,“ připomíná Jiřina Ondrová.

A Eva Černá slova zaměstnankyně rozvádí. „Pro současné vánoční stromky je navíc ideální vodní stojánek. Buď keramický, nebo kovový. Ale už na ně není nejvhodnější taková ta trojnožka, jak to bývalo v minulosti,“ poukazuje Černá na důležitý doplněk pro zdařilé Vánoce. „Pak takový stromeček vydrží i po odstrojení. A protože má vodu, tak třeba až do března,“ dodává s poukazem na osobní zkušenost.

Vedle smrku pichlavého, který se na českém předvánočním trhu masivněji objevil před patnácti lety, najdou zákazníci v Centru Johanka i další trvanlivé a současně atraktivní druhy vánočních stromků. „Dříve byli lidi zvyklí na obyčejné smrky a na borovice, postupně se začaly objevovat nové druhy,“ připomíná Eva Černá.

Vedle malého množství klasických smrků a stále většího počtu smrků pichlavých bude v prodeji zajímavá borovice černá. „Oproti lesní borovici je zase trochu jinačí, taková mohutná, s dlouhými jehlicemi, je krásná, hustá. Pak to ještě doplňuje omorikou, což je štíhlý vysoký smrk. Vypadá trošku jako jedlička, voní, nepadá, jehlice má zespodu stříbrné,“ popisuje Eva Černá detailně aktuální hity z nabídky.

„A pak řežeme omezeně konkolorku, což je stříbrná jedlička,“ dodává, aniž by byl přehled sortimentu zcela vyčerpávající.

Zajímavostí českých Vánoc je zmíněná borovice. „Takové specifikum Čechů a Moraváků, a to možná nevíte, je borovice. Jinde v Evropě se totiž borovice jako vánoční stromek nepoužívá, zatímco u nás ano,“ dodává k současnému sortimentu vánočních stromků Lubomír Černý.

V minulých dnech byl zájem o stromky z Johanky nezvykle klidný. Eva Černá měla pro zmíněný klid logické vysvětlení. „Počasí pořád ještě není vánoční, není zimní. Ale stačí třeba poprašek sněhu a lidi to úplně chytne,“ připojuje zkušenosti s prodejem.

„Myslím, že teď to začne. Hlavní nápor čekáme na Stříbrnou neděli a pak na Zlatou neděli. To tady posílíme služby o brigádníky, abychom všechno stihli,“ ujišťuje.

Stromků by mělo být dost, na Johance vycházejí z ověřených šestiletých zkušeností. Prodávat budou až do 23. prosince, takže ani ti, kteří nechávají předvánoční starosti na poslední chvíli, by neměli odcházet s prázdnou.

Někdy mohou nakoupit dokonce lépe, než když přijdou mezi prvními. „Například loni těsně před Vánocemi, když už ten hlavní nápor pominul, jsme tady měli krásné jedle. Na druhou stranu nemůžu zaručit, že tady ty stromy budou i letos, přestože tomu tak vždycky bylo,“ říká Eva Černá.

Cena i podle vzhledu

S předstihem ale slibuje, že padesát až šedesát stromků na výběr přesto bude až do konce předvánočního prodeje. Zákazníky by neměly zaskočit ceny, ty zůstanou stejné jako v letech předcházejících.

„Cenový průměr máme pořád stejný. U nás to děláme tak, že na každý stromek dáme cenovku a lidé hned vědí, kolik ten který stojí. Nebereme to pouze podle výšky. Jeden stromek může být krásný, hustý a druhý, který měří taky třeba metr padesát, je bidlo,“ vysvětluje Černá.

Přesto nevylučuje ani krádeže stromků přímo v lese. Každý rok se vždycky najdou takoví, kteří se při přípravách Vánoc mění beze studu ve zloděje.
Eva Černá odmítá, že by důvodem byly vykoupené obchody s vánočními stromky. „Rozhodně není situace taková, aby někdo musel jít uříznout strom.

Jenže lidé jsou různí, a někomu to třeba udělá dobře, že si sám může stromek někde pilkou uříznout,“ poukazuje na motivy zlodějů vánočních stromků Eva Černá.

Mezitím se traktor s nákladem na plantáži čerstvě nařezaných stromků přijel k vratům do zahrady Centra Johanka. A myšlenky na Vánoce se zase o něco přiblížily.

Jiří Jíra