Ten pro několik desítek posluchačů zahrál na didgeridoo, nástroj australských domorodců.

Hrát dovede eukalyptus i bříza

Základní zvuk, který didgeridoo vydává, by se dal přirovnat k jakémusi „brum“. „Z každého nástroje se vyloudí jeden základní tón. Jeho výška závisí na tom, z jakého dřeva je vyrobený,“ vysvětlil Pelouch.
Publiku v Kamenici předvedl hru na didgeridoo z eukalyptu, dovezené přímo z Austrálie. Zazněly ale i nástroje české výroby z jasanu či břízy. Pavel Pelouch si některé dokonce sám vytvořil.
„Jedná se vlastně o kmínek nebo větev stromu, ze kterého se dlátem vydlabou dvě korýtka. Ta se pak pečlivě spojí k sobě. Vznikne dutá roura a didgeridoo je na světě,“ popsal Pelouch. A jak dlouho mu výroba jednoho nástroje trvá? „Používám ruční dláto, takže klidně i měsíc,“ dodal Pavel Pelouch.
Táhlé „brum“ v průběhu hry ozvláštňoval i různými zvuky. Některé připomínaly čištění zubů, jiné dítě, které napodobuje hrčení traktoru.

Dostalo se také na country melodie

„Záleží na každém hudebníkovi, jak chce na didgeridoo hrát. Vlastní fantazii se meze nekladou,“ pokračoval Pavel Pelouch.
„Jeden poeta si dokonce nechal udělat nástroj s velkým ústním otvorem a recitoval do něj svoje básničky,“ usmál se Pelouch.
Tajemný zvuk australského domorodého nástroje večer vystřídaly ještě svižné country melodie v podání kamenické kapely Clementine.
„S didgeridoo jsme ve stejný večer vystupovali poprvé. Byla to zajímavá zkušenost,“ sdělil Jan Hadrava ze skupiny Clementine.
Ze zámku odcházel s nadšením také Dominik Dlouhý. „Líbí se mi, jak didgeridoo zní. Koncert mě velmi zaujal. I country muzika byla moc pěkná,“ uzavřel Dominik Dlouhý.