VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V tělocvičně jsme se potili do půlnoci. A jak rádi...

Senožaty - Senožatská tělovýchova právě oslavila devadesáté narozeniny. Nejméně polovinu nedílné součásti dějin vesnice by dokázal převyprávět Ladislav Pohan.

23.7.2009
SDÍLEJ:

Ladislav PohanFoto: DENÍK/Michal Vítů

Muž, který se stal synonymem tamního Sokola, může směle porovnávat. Jenže pokaždé to úplně veselé poměřování není. „Když jsme my začínali, zázemí tu bylo oproti dnešku zanedbatelné, sportoval ale každý. Dnes by nám mohl všechna ta hřiště leckdo závidět. Jenže jsou prázdná,“ hned na úvod lituje dvaašedesátiletý Pohan mizivého zájmu současných mládežníků o pohyb.

Učitel jak má být

Postesknutí však vzápětí přebíjí záplavou o poznání veselejších vzpomínek. „Největší výhrou byla prostorná tělocvična, která tu vznikla v roce 1957. Snad v celém okrese byste tenkrát nenašli větší sál. To byla ohromná výhoda,“ vypráví nadšeně někdejší dlouholetý předseda Sokola, který za druhý důležitý okamžik považuje příchod učitele Luboše Pátka.

„Měl nás na matematiku a tělocvik, byl to ale zapálený sportovec. S několika kamarády jsme tenkrát hráli hokej za Želiv. Skončili jsme v deset hodin večer. Místo toho, abychom se plahočili domů pěšky, on pro nás přijel autem. Šlo se ale do tělocvičny, kde jsme trénovali do půl jedné volejbal. A jak rádi,“ usmívá se Pohan, podle něhož byl nejpalčivějším problémem senožatských sportovců naprostý nedostatek peněz.

„Lepilo se to, jak se jen dalo. Chodilo se na brigády, pořádaly se bály, z nichž oddíl žil kolikrát celý rok. Museli jsme si vystačit s málem, ale drželi jsme pospolu,“ dodává Pohan, který se nestranil žádného sportu. Nejvíce mu ale učaroval volejbal, který pinkal ještě dlouho po padesátce. „Na stará kolena jsem chodil hrát přáteláčky za pelhřimovské doktory. Po zápase jsme poseděli při kytaře, pekly se vuřtíky. Prostě pohoda,“ vzpomíná Pohan.

Bez mladé krve nemá Sokol naději

A nebýt zdravotních potíží, pobíhal by po kurtu dodnes. V hledišti ale známý autoopravář a bývalý senožatský místostarosta chybí málokdy.
„Kdyby to šlo, okamžitě bych tam skočil znovu. Jenom doufám, že se podaří zase přitáhnout ke sportování ty mladé. Bez nich by to tady skončilo. A to se nesmí stát,“ zdůrazňuje Ladislav Pohan.

Autor: Michal Vítů

23.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Hanáci vyhráli také odvetu v Jihlavě

Ilustrační foto

Požár zastavil výrobu v Kronospanu. Firma tvrdí, že šlo o zkrat

Děti si ve žďárském parku hrají v balících slámy

Žďár nad Sázavou - Na šest desítek balíků ze slámy tvoří bludiště na okraji žďárského parku Farská humna. Dočasnou venkovní hernu pro děti tam vybudoval žďárský výtvarník Michal Olšiak.

Tajemstvím úspěchu nováčka jsou skvělá parta a bojovnost

Košetice – Sedm bodů, třetí příčka. Nováček krajského přeboru je bezesporu oživením soutěže.

Dorost remizoval se Svratkou

Pelhřimov – Divizní starší dorost se smírně rozešel se Svratkou Brno, tradičně těžkým soupeřem s vynikající kondicí a důraznou taktikou v dramatické hře. Fotbalistům Brna zbývalo v závěru hry více sil a dosáhli na remízový bod.

V generálce brali brambory

Humpolec – Čtvrtou příčku obsadili na turnaji v Opatovicích nad Labem druholigoví házenkáři humpolecké Jiskry. Týden před startem mistrovských bojů to není rozhodně špatný počin, klání se totiž zúčastnily dva prvoligové a čtyři druholigové celky. Z vítězství se radovaly domácí Opatovice.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení