Nemají sice takovou moc jako jejich političtí kolegové, ale chod vlastní školy ovlivnit mohou. Poznali, jak to chodí na pracovním trhu Parlamentu Základní školy Osvobození v Pelhřimově se například v letošním roce podařilo vytvořit pravidla, která se od září stanou součástí vnitřního řádu školy. Jedná se o několik věcí, které musí všichni žáci dodržovat.

„Například při hodinách, ale také o přestávkách bude platit absolutní zákaz používání hudebních přehrávačů. Všichni také budou muset udržovat čistotu a pořádek ve třídách,“ popsala některé ze změn Anna Prchalová, učitelka ZŠ Osvobození. Parlament prosadil i rozvíjení vzájemné spolupráce mezi spolužáky. Toho, kdo nová pravidla poruší, stihnou tresty.

„Když někdo nebude dbát na ujednané dohody, čekají ho postihy v podobě škole prospěšných prací, třeba úklidu třídy,“ doplnila Anna Prchalová.
V uplynulém školním roce nezahálel ani parlament pelhřimovské ZŠ Na Pražské. Tamní druhý stupeň se na jeho popud blíže seznámil s trhem práce ve městě.

Pro Okresní hospodářskou komoru v Pelhřimově žáci zpracovali databázi všech podniků ve městě. „Školáci tak získali přehled o tom, jak to v Pelhřimově vypadá s pracovními příležitostmi, a poznali firmy, které u nás působí,“ vysvětlila učitelka Jana Fišarová.

Za odměnu žáky čekaly přednášky o trhu práce a podnikání.

Navštívili také několik pelhřimovských firem. Žákovské parlamenty se těší dlouholeté tradici také v Humpolci. Na tamní ZŠ Hradská se jeho poslancům podařilo prosadit úlevy ve zkoušení.

Žolík se setkal s velkým ohlasem

„Pokud se žákům nepovede písemka nebo je učitel v hodině vyzkouší a oni nebudou připraveni, mohou použít takzvaného žolíka a známka se jim nezapočítá do celkové klasifikace,“ vysvětlila Milena Kochová, učitelka humpolecké školy v Hradské ulici.

Žolík však neplatí u předem ohlášených testů. Za pololetí má každý žák možnost odmítnout známku celkem třikrát. „Jestliže si ale někdo všechny žolíky během půl roku nevybere, nepřevádí se mu do dalšího pololetí,“ upozornila Kochová. Fungování školních parlamentů si pochvalují také samotní poslanci.
„Myslím, že zřízení takové instituce každé škole jenom prospěje,“ mínil Jiří Maděra ze Základní školy Hradská v Humpolci, kterému včerejškem počínaje poslanecký mandát skončil. Od září totiž nastupuje na střední školu.

„Času, který jsem věnoval žákovskému parlamentu, rozhodně nelituji. Jsem rád, že se nám podařilo dohodnout s učiteli na spoustě věcí, které mezi žáky našly značný ohlas, třeba známkovací žolík,“ uzavřel Jiří Maděra.

Co to je žákovský parlament
– instituce fungující na základní škole. Ta ji zřizuje ze své vlastní vůle
– každá třída si vybere několik žáků, nejčastěji dva, kteří ji v parlamentu zastupují
– školní parlament se schází pravidelně několikrát do roka. Debatuje o problémech školy a návrhy jejich řešení předkládá učitelům nebo řediteli
– rozhodnutí parlamentu většinou schvaluje pedagogická rada
– na řadě škol Pelhřimovska se parlamenty těší velké tradici