„Zatím nic moc,“ ohodnotil nález za úvodní týden jeden z kopáčů, Petr Prouza. Ti se snaží odhalit kromě zbytků brzy dostavované zdi i cosi jiného. Dosud jim štěstí příliš nepřálo. Pár keramických střípků, několik starých hřebíků, prasečí kosti, očividně novodobá konzerva, tedy žádný zásadní úlovek.

„Odpadků je tu fakt spousta. Když jsme před lety hrad přebírali a začali s jeho obnovou, připomínalo to tady jednu velkou skládku,“ usmál se František Kocman ze společnosti Castrum, která o Orlík pečuje.

Byly i nálezy,  které za to stály

Zřícenina nad Humpolcem přitom náleží mezi historicky významné památky. Zejména pak právě opravovaný bastion. „Jedná se o nejstarší stavbu tohoto typu v českých zemích,“ připomněl archeolog Bohumír Dragoun, který je na Orlíku jako doma.

Však už také v minulosti objevil kromě hory odpadků i skutečné cennosti. Na čestném místě se vyjímá unikátní soubor keramiky z konce patnáctého století či sbírka kachlů. Zemina vydala i několik starých mincí, vloni objevili archeologové tesák.

Jak se staví hrad

Během několika týdnů je ale vystřídají mistři zednického řemesla. A až zmizí i oni, bude opevnění od bastionu směrem k hlavní bráně vypadat tak, jako by tam stálo odnepaměti.

„Je to trochu jiná práce, než stavět nový dům. Musí se při tom více přemýšlet, všímat si detailů, pečlivě vybírat kameny podle tvaru i velikosti. Ale když se to podaří, po dvou zimách laik nepozná, že ta zeď je staronová,“ pravil specialista na obnovu historických staveb Zdeněk Špicl, podle něhož obnova této části bastionu potrvá půldruhého měsíce.

Celé to bude stát 600 tisíc korun, o které se podělil humpolecký rozpočet s krajskými dotacemi. Letoškem ale obnova Orlíku nekončí. „Zbývá dodělat právě bastion a také upravit některé partie v horním hradě. Jednáme i o možnosti zpřístupnění plošiny nad baštou. Lidé tam beztak lezli kvůli lepšímu rozhledu do krajiny. Bylo to dost nebezpečné,“ dodal Kocman.