Přemnožení kormoráni velcí působí i rybářům na Vysočině milionové škody. Mohlo by se tedy zdát, že rybáři tuto novinku přivítají. Místo toho ji však přijímají s rozpaky.

„Nám to přináší jednu zásadní komplikaci. A to totiž to, že již nebudeme moci žádat o náhradu škod, které kormorán způsobí," konstatoval majitel chotěbořského Rybářství Vysočiny Josef Nikl. Náhrady se mohou u jednotlivých subjektů pohybovat v řádech desítek tisíc korun i výš. Podle Nikla kormoráni způsobí velké škody, i když majitelé rybníků dostanou povolení k odstřelu. „Sedají si doprostřed velkých vodních ploch, a tam na ně nemůžeme. Vyplašit se skoro nenechají a navíc samozřejmě nemůžeme střílet, kde se nám zamane. Třeba naše rybníky neleží přímo v našich revírech. Škody tedy zůstanou prakticky stejné, a my je nedostaneme ani částečně vyplaceny," podotkl Nikl.

Dvě roviny problému

S novinkou nemají žádný zásadní problém zřejmě ani ochranáři. „Má to dvě roviny. Tou první je fakt, že počet kormoránů v poslední době roste a jejich vliv na rybí populaci je opravdu velký. Nemělo by to ale dospět do toho, že by se jejich stavy nějak radikálně decimovaly. To se však zřejmě ani nestane. Z hlediska legislativy ale bude žádání a odstřel jednodušší, i když ale budou existovat ještě nějaká omezení," uvedl vedoucí havlíčkobrodského střediska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky Václav Hlaváč.

Jeden kormorán sežere až jeden kilogram ryb denně. Navíc si vybírá chovatelsky cennější druhy, jakými jsou štika, lín, candát nebo marena. „Kromě toho kormorán při lovu zobákem nebo drápy poraní další ryby, které posléze hynou," dodal Nikl.

Novela ještě musí projít legislativní radou vlády. Pokud prý půjde vše podle plánu, mohla by začít platit už během letošního roku.
Nejvyšší náhrady vyplacené poškozeným subjektům za škody způsobené nejen kormorány, ale třeba i vydrami, eviduje Kraj Vysočina v roce 2010, kdy celková částka překročila hranici 3,1 milionu korun.