Kliknutím zvětšíteI když část z nich s Hitlerem nesympatizovala, spadla na ně kolektivní zášť většiny.
O osudech těch, kteří museli svou rodnou vlast opustit, vypráví výstava v moravskobudějovických zámeckých konírnách Pomalu začalo být zase dobře. Vyhnanci, kteří museli ještě jako děti svůj domov opustit, vyprávějí své příběhy.
Mezi nimi i Walter Heginger. Vzpomíná na to, že po rodičích nic nezdědil a oni sami žili po odsunu velmi skromně.
„Nicméně studium mi otec zaplatil. Vše, co bylo nějak možné, investoval do dětí. Oni sami neměli nic, až do konce – nic,“ poznamenal.
„Ale nestěžovali jsme si. Nějak to holt šlo,“ dodal Walter Heginger.
Jeho slova jsou součástí výstavy, která má nyní v Budějovicích už svou šestou zastávku. Předtím si ji mohli lidé prohlédnout v Praze, v Brně, ve Znojmě, ve Slavonicích a v Pelhřimově.
To, že se dostalo i na Budějovice, není náhodné. „Žilo tady jen několik desítek Němců, ale už v květnu 1945 zde vznikl internační tábor pro Němce, kolaboranty a válečné zajatce. První organizovaný odsun asi 300 německy mluvících osob se uskutečnil v dubnu 1946,“ řekl vedoucí budějovického Muzea řemesel, které prostory pro expozici poskytlo, Petr Beránek.
V červnu 1945 byli němečtí usedlíci vyhnáni z Lovčovic, Chvalkovic, Županovic, Rancířova, Vratěnína, Dančovic, Korolup, Dešné, Hluboké, Lubnice a Uherčic.
Ze známých osobností Budějovic byl odejit lékař Ernst Bruckner, přestože v době války odmítal zdravit zdviženou pravicí a tajně financoval odbojovou skupinu na Brněnsku.
Výstavu lze navštívit do 4. června. Lze se na ní dozvědět i to, jak se čeští Němci do své vlasti stále rádi vracejí a jak na ni vzpomínají.
6
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
