Do tajemného světa románových Stínadel návštěvníky vtáhnou malby ilustrátora Rychlých Šípů Milana Tesleviče. Veřejnosti se zatím otevřely dvě částečně hotové místnosti.

Do krajiny, kterou protéká řeka Sázava, Foglar neodmyslitelně patří. Se svým legendárním oddílem Pražská dvojka jezdil tábořit do nedaleké Sluneční zátoky. Inspirovala ho i k napsání knihy Hoši od Bobří řeky.

Historické unikáty se v neděli 16. července kolem poledne objeví na náměstí v Chotěboři.
Automobilové skvosty let minulých projedou v neděli Chotěboří

„Už před osmi lety jsem uvažoval, jak náš hrad propojit s celou republikou. Nabízela se řeka, vodáctví a samozřejmě Foglar. Teď se konečně naskytla možnost plán realizovat. Místnosti koncipuje český malíř a ilustrátor Rychlých Šípů Milan Teslevič,“ uvedl kastelán hradu Luděk Šíma.

V první místnosti návštěvníky přivítá Mirek Dušín, Jarka Metelka, Jindra Hojer, Červenáček a Rychlonožka v životní velkosti. Hrdinové, kteří ovlivnili stovky chlapců i dívek, ačkoliv jim nepřál nacistický ani komunistický režim. Exponáty budou umístěny v osmi místnostech. Už teď tu návštěvníci mohou spatřit repliku totemu Hochů od Bobří řeky, imitaci skautského stanu nebo ojedinělou sbírku 380-ti Foglarových portrétních kreseb, které ho zachycují od dětství až do konce života. Milan Teslevič tuto expozici nazval Motýl ve tváři Jaroslava Foglara.

Další místnosti jsou věnovány skautingu, Foglarovým vynálezům nebo ikonickému ježku v kleci. „Jsou tu opravdové unikáty ze sbírky konstruktéra Radka Micopulose, který ježky v kleci vyrábí. Za jednoho získal i mezinárodní uznání. Po 76 letech lidé u nás na hradě také mohou koupit jeho dosud nejvěrnější napodobeninu,“ doplnil Luděk Šíma. V první místnosti muzea by měl být k dispozici i model hlavolamu, na kterém si návštěvníci budou moci zkusit svou šikovnost a ježka vyndat.

V Galerii výtvarného umění v Havlíčkově Brodě teď lidé mohou obdivovat výstavu předválečné i poválečné karikatury.
Česká karikatura z dvacátého století je k vidění v brodské galerii

Další místnosti vtáhnou návštěvníky do tajemných Stínadel. V realistických malbách jsou schované i různé odkazy na Foglarovy romány, po kterých mohou bystří návštěvníci pátrat. Nechybí ani pracovní stůl Jaroslava Foglara nebo jeho oblečení. To ale zdaleka není všechno.

„Příští rok v půdních prostorách plánujeme vytvořit klubovnu Rychlých Šípů, Tleskačovu dílnu nebo klubovnu Kočičí Pracky,“ nastínil budoucí plány Luděk Šíma.

Muzeum Jaroslava Foglara vzniká v místech, které spisovatel s největší pravděpodobností sám navštívil. „Určitě tady byl. Každé prázdniny tady kempovali a na hradě tehdy sídlila správa lesů, takže sem určitě museli chodit a jednat s nimi,“ míní kastelán.

Romány a táborová filozofie Jaroslava Foglara významně ovlivnily celé generace. A oblibě se těší dodnes. „Pan Foglar dokázal děti doslova vtáhnout do příběhu. Psal pro ně srozumitelným jazykem. Myslím, že i pro dnešní děti jsou Foglarovky uchopitelné. Ostatně mám pocit, že skauting zažívá renesanci. Tábory se vrací k foglarovským myšlenkám. Zabavit děti zajímavými hrami, přivést je ke kamarádství a naučit je pomáhat druhým,“ dodává Luděk Šíma.

Soutěž na ztvárnění nového památníku na brodském hřbitově vyhrál český sklářský výtvarník a malíř Jan Exnar.
Sloup s rudou hvězdou nahradí Kaple modrého okna